Mnichovská dohoda ukládala Československu vzdát se pohraničních oblastí. Jednání však bylo bez naší účasti
V roce 1938 začalo nacistické Německo vznášet územní nároky na některé sousední země. 12. března napochodovali vojáci wehrmachtu do Rakouska, které se tak připojilo k Třetí říši.
Dalším cílem se stalo Československo. Po částečné mobilizaci v květnu se během léta rozhořely stovky drobných konfliktů, které v pohraničních Sudetech vyvolávali příslušníci německé menšiny.
Nacistická propaganda pak tyto incidenty prezentovala jako touhu utlačovaných Němců po sebeurčení. Hitler promyšleně stupňoval svůj tlak a nespokojil se s žádnými ústupky, které v Praze vyjednali spojenci z Velké Británie a Francie.
Všeobecná mobilizace na konci září byla jasným signálem, že Československo je připraveno se v případě napadení bránit. Ale premiéři Velké Británie a Francie nakonec ustoupili tlaku Hitlera a Mussoliniho a 30. září 1938 podepsali v Mnichově dohodu, která ukládala Československu vzdát se pohraničních oblastí. Územní zisky si připsali i Polsko a Maďarsko. Republika tak přišla zhruba o třetinu území. Zástupci Československa v Mnichově sice byli, k jednání ale nebyli přizváni, proto se pro mnichovské rozhodnutí vžilo heslo “o nás bez nás”.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
