Milan Chladil váhal mezi povoláním krejčího a obchodníka, ale nakonec se stal populárním zpěvákem

Když totiž tento Brňan prožíval svá jará mladá léta, váhal mezi povoláním krejčího, kteréžto řemeslo vykonával již jeho tatínek, a obchodníka. Vyučil se totiž krejčím, ale vystudoval i obchodní školu. Otcovské přání bylo však trochu jiné, chtěl, aby se Milan stal myslivcem.

Chladilovi, jinak milovníci ochotnického divadla, pronajímali jeden pokoj studentům. Jeden z mladých nájemníků se jmenoval Jaromír Honzák, konzervatorista a hlavně jazzový klarinetista i saxofonista. Jeho přičiněním se mladičký Milan Chladil si velmi oblíbil taneční hudbu a Honzák mu také zprostředkoval setkání s Erikem Knirschem, který vedl v Brně v 50. letech  minulého století velmi oblíbený orchestr. Nadání pro zpěv naznačoval již od dětství, a tak bylo pouze otázkou času, kdy se z nosiče nástrojů vyroste první zpěvák kapely.

     Ovšem tím životním orchestrem byl pro Milana Chladila ten pražský, který vedl Karel Vlach.

Zpívat s Vlachem, to byl můj klukovskej sen, jehož naplnění jsem nemohl uvěřit. Byl jsem šokován. Najednou jsem zjistil, že zpívám něco naprosto jiného, než jsem měl – a chtěl. Stačilo jméno Vlach a mně se rozklepala kolena i hlas, místo chlapského tenoru jsem vyluzoval rychlé vibrato. Tak se stalo, že jsem píseň Granada zpíval jako eunuch. Bylo to hrůza! Navíc jsem nastupoval po Cortésovi, který měl krásný baryton, a já místo zpěvu piště a kňučel. Musím poděkovat Vlachovi a kapele, že nade mnou nezlomili hůl, ale že mě podrželi.
Milan Chladil

Písnička Granada dokumentující raná léta u Karla Vlacha, bude mít své místo kromě jiných známých, ale také těch spíše opomíjených ve vzpomínce na  Milana Chladila, který zemřel v pouhých 53 letech, pod Světly ramp, přičemž tomuto skvělému zpěvákovi s aktivním vztahem ke sportu bude v únoru věnován ještě jeden pořad z této řady s důrazem na nesmírně populární tandem, který vytvořil s Yvettou Simonovou.