Léčba boreliózy by mohla být efektivnější díky jihočeským vědcům

22. květen 2018 15:50

Výzkum jihočeských vědců by mohl ovlivnit léčbu lymské boreliózy. Hygienici loni zaznamenali téměř pět tisíc případů tohoto zákeřného onemocnění, které přenášejí klíšťata.

Tým mikrobiologů Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích se snaží prokázat, že původce boreliózy může přežít delší dobu v lidském těle. Pokud by se výsledky jejich práce potvrdily, lékaři by dokázali zastavit rozvoj onemocnění.

Specialistka na elektronovou mikroskopii Marie Vancová v laboratoři používá transmisní elektronový mikroskop. „Umožňuje nám zobrazovat bakterie při velkém zvětšení,“ vysvětluje.

Na počítači pak vidí různé tvary bakterií, které způsobují boreliózu. „Vidíme zde například vlnitou formu, která je neuvěřitelně rychlá a může se pohybovat v těle, ale vidíme i další formu, kdy je borelie stočená uvnitř svého vlastního obalu a zdá se, že je životaschopná,“ ukazuje.

Spirochety, původci lymské boreliózy, jsou zákeřné v tom, že dokáží měnit svůj vzhled a také se velice rychle přizpůsobit prostředí, ve kterém žijí.

Většina lidí se po léčbě antibiotiky uzdraví, ale skoro u deseti až dvaceti procent pacientů dál přetrvávají různé projevy onemocnění. „Myslíme, že ten návrat onemocnění je právě spojen s existencí atypických forem spirochet, které přežívají v lidském organismu v oblastech, kam nedosáhne ani imunitní systém člověka ani antibiotika,“ dodává molekulární bioložka Natasha Rudenko.

Babské rady na klíšťata neplatí. Vždy je třeba vzít pinzetu a opatrně vyviklat

Klíště obecné

Nemocemi od klíšťat se na jihu Čech nakazí nejvíce lidí v republice. Na našem území se vyskytuje více než deset druhů klíšťat, nejběžnější je klíště obecné. Tito malí paraziti trápí nejen nás, ale i domácí mazlíčky. Podle parazitologa Libora Grubhoffera není pravda, že klíšťata psí na člověka nejdou, jako to platí u blech. „Spolehněte se, že klíšťata, která nacházíme na svých miláčcích, by docela dobře mohla sát na nás lidech,“ říká.

„V průběhu našeho výzkumu jsme zjistili, že spirochety mění svůj tvar pod tlakem nepříznivých podmínek. Když člověk podstoupí antibiotickou léčbu a léčba nebude dostatečně účinná, nějaká část spirochet může změnit svůj tvar a přizpůsobit se s cílem přežít. Schovají se v těle člověka na delší dobu, dokud tlak antibiotik nezmizí. Pak se vrátí do formy, která je schopná vyvolat další projevy nebo další stadium onemocnění,“ vysvětluje Natasha Rudenko.

Vědci se teď budou snažit dokázat, že tyto formy bakterií jsou stále infekční pro lidský organismus a můžou způsobit lymskou boreliózu. Lékaři by na základě tohoto zjištění mohli v její léčbě pokračovat a předejít tak vážnému poškození nervového systému nebo srdce.

Spustit audio

Související