Krycí jména v pop-music aneb Když se rodí umělecké pseudonymy

Její tvůrci a interpreti se prezentují pod vymyšlenými – či chcete-li tzv. uměleckými – jmény. Je v tom více nějakých hlubších záměrů a nebo jde spíš o nějaké zbytky cirkusáctví?

Je důvodem pro množství různých přezdívek a vymyšlených jmen i snaha zachovat si soukromí, jakkoli umělecky otevírám srdce (a nebo uvolňuju své sklony k exhibici)? Pod umělou identitou, která začíná právě vymyšleným jménem, to asi jde snadněji?

Někteří muzikanti si svůj pseudonym vymyslí sami, některým zůstane přezdívka, jiné zase přejmenuje producent nebo vydavatel. Najdeme ale nějaká legrační „krycí jména"?

Odpovědi hledal Martin Schuster v dalším vydání O muzice trochu více.