Kriticky ohrožený rak říční se po čtrnácti letech objevil v nádržích parku Červený Dvůr u Chvalšin

„Tady u břehu byla umístěna past, do které se rak chytil,“ ukazuje zoolog Libor Weiter nádrž v parku Červený dvůr u Chvalšin v CHKO Blanský les. Rak říční tu byl odchycen po čtrnácti letech.

„Další dva raci se chytili do pastí v dalších nádržích v parku, protože tady je soustava drobných okrasných jezírek propojených potůčky. Tito korýši jsou součástí populace z nedalekého Chvalšinského potoka, kde máme výskyt raků říčních také potvrzený,“ dodává.

Podle Libora Weitra šlo o dospělé jedince. „Odchycení raci byli ve velikosti 80 až 100 milimetrů. Byli na první pohled v dobré kondici, i když jeden z nich měl ulomené klepeto po útoku predátora. Ale přežil a klepeto mu narostlo nové,“ popisuje.

Čtěte také

Přes 30 let ji nikdo neviděl. Teď život vzácné velekrysy pro svět zdokumentoval mladý přírodovědec František Vejmělka

Výskyt raků říčních byl potvrzen na zhruba deseti místech v Blanském lese. Park Červený Dvůr by mohl podle biologa Pavla Kozáka hrát důležitou roli v záchraně tohoto ohroženého živočicha. „Dá se považovat za takzvanou archu raků. Je to lokalita, která je relativně uzavřená, dlouhodobě kontrolovaná a chráněná od míst s výskytem nepůvodních druhů raků,“ uvádí.

Původní raci říční žijí také v okolí Trhových Svin, Novohradských horách, v oblasti Křemže, Kájova a Chvalšin. „Ty populace se ale různí. Některé jsou početnější, třeba v oblasti Ktiše se vyskytují řádově tisíce kusů. A pak máme místa, kde jsme rádi, že populaci raka jenom potvrdíme tím, že odchytneme jednoho až dva jedince,“ upřesňuje Pavel Kozák.

Raci říční potřebují čistou vodu a dostatek potravy. Rozhodujícím faktorem je ale výskyt invazních druhů. „Jakmile některé lokality obsadí nepůvodní druhy, v našem případě rak signální nebo rak pruhovaný, tak jsou pro naše raky říční v podstatě navždy ztraceny. Invazní druhy jsou nositeli račího moru, a to je právě to limitující pro naše původní druhy,“ vysvětluje Pavel Kozák.