Kraj trápí hlavně problémy kolem výstavby dálnice
Chybějící dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic a navazující rychlostní komunikace na hranici s Rakouskem omezuje rozvoj Jihočeského kraje. Podle hejtmana Jana Zahradníka její absence odrazuje možné investory a ztěžuje rozvoj infrastruktury i cestovního ruchu. Nedostatečná dopravní dostupnost regionu navíc zhoršuje bezpečnost silniční dopravy. Rozvoj dopravní infrastruktury kraj považuje za klíčový.
Podle Zahradníka stavba dálnice, jejíž první zhruba čtyřkilometrový úsek u Stoklasné Lhoty na Táborsku byl otevřen minulý čtvrtek, naráží na neschopnost státu tuto akci financovat. "Jestliže v návrhu státního rozpočtu na příští rok je na dálnici 361 milionů korun, je to směšné a nedá se mluvit o nějakém stavění; to je na 100 let," tvrdí Zahradník. Dálnice D3 by měla stát zhruba 24 miliard korun. U Českých Budějovic na ni naváže rychlostní komunikace k hranici s Rakouskem. Podle plánů by na výstavbu této komunikace mělo být použito vícezdrojové financování tak, aby ji bylo možné dokončit do roku 2010. Kraj se zasazuje například i o nové železniční propojení Českých Budějovic a rakouského města Lince a o splavnění Vltavy. Velké škody na dopravní infrastruktuře napáchaly na jihu Čech předloňské povodně. Voda poškodila nebo strhla více než 30 mostů, většina z nich je již obnovena. Jak řekl ČTK ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje Jan Stráský, náklady byly vyčísleny zhruba na jednu miliardu korun. Záplavy v kraji v roce 2002 zasáhly 329 z 623 obcí a škody dosáhly asi 15,5 miliardy korun. Při přípravě rozpočtu kraje na příští rok se podle Stráského počítá s tím, že bude přijat zákon o rozpočtovém určení daní. Ten by umožnil kraji rozhodovat zhruba o dvou třetinách rozpočtu. V roce 2003 to například byla jen asi jedna osmina. Kraj je zároveň připraven i na možnost, že se tak nestane. Samotné schválení zákona ale podle Stráského neznamená, že kraj bude mít v příštím roce více peněz. "Máme určité poznatky, že nemusí být naplněna absolutní částka těch jednotlivých daní," řekl. Krajský úřad má nyní zhruba 450 zaměstnanců. "Teď narážíme na problém, zda jsme schopni to určité kvantum pravomocí, které máme, zvládnout s menším počtem lidí," řekl Stráský. Dodal, že k 1. lednu 2005 se sníží počty zaměstnanců o deset procent. V příštím roce ale budou úředníci kvůli nárůstu dalších kompetencí opět přibývat.
Jižní Čechy se mohou pochlubit druhou nejnižší mírou nezaměstnanosti po Praze. Na konci září hledalo v kraji zaměstnání 19.051 lidí, míra nezaměstnanosti činila podle nové metodiky 5,9 procenta. Jak řekl ČTK Vladimír Brablec z českobudějovického úřadu práce, nejvyšší míra nezaměstnanosti je tradičně na Českokrumlovsku, naopak nejnižší na Českobudějovicku. "Největší problémy jsou s umisťováním uchazečů se základním vzděláním," řekl Brablec. Dodal, že během uplynulých čtyř let se také zvýšila nezaměstnanost lidí nad 50 let. Jihočeský kraj je podle údajů Českého statistického úřadu krajem s nejmenší hustotou zalidnění. Koncem roku 2003 zde žilo více než 625.500 obyvatel, tedy 62 lidí na kilometr čtvereční. V kraji se vytváří zhruba 11 procent zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má rybníkářství. Průmyslová výroba se koncentruje především na Českobudějovicku, výraznější podíl průmyslu je také v okresech Tábor a Strakonice. V zemi ale kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách domácích průmyslových podniků činil v roce 2003 pět procent.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: Pozastavené členství Decroix v komoře? Ne kvůli ‚nedůvěryhodnosti‘, ale protože je ministryně
-
Zapsat, zabalit a poslat do bezpečí. Muzeum v Oděse přináší návod, jak ochránit díla před Ruskem
-
Kancelář v hangáru a desetihodinové směny. Čeští vojáci pracují v centrech NATO na pomoc Ukrajině
-
Česko nevyzvalo Izrael k pomoci v Gaze. Petříček: Mohli jsme to podepsat. Náměstek: Mluví za nás EU