Kraj propustil pracovníka, který v Jindřichově Hradci zavedl moderní formu péče o postižené. Odborníci to kritizují

„Otevřený dopis je vyjádřením desítek odborníků. Ty nespojuje členství v nějaké organizaci, ale postoj k lidem s postižením jako našim spoluobčanům, kteří potřebují kvalitní a respektující podporu a podmínky pro důstojný život,“ říká Terezie Hradilková z Jednoty pro deinstitucionalizaci.

Mezi podepsanými je i Petr Třešňák, zakladatel organizace Děti úplňku a novinář, který dlouhodobě sledoval kauzu klientky Doroty Šandorové, zabité v Centru sociálních služeb v Jindřichově Hradci. „Situace v chráněném bydlení Naplno, kdy se údajně pro nadbytečnost propouští jeden z předních odborníků na deinstitucionalizaci v této zemi, zatímco související velkokapacitní ústav zůstává mimo transformační proces, je absurdní. Odborně je to zcela neobhajitelný krok,“ zdůrazňuje.

Náměstkyně hejtmana pro sociální věci Lucie Kozlová z ODS má jiný názor. „Ta výzva se nezakládá na pravdě a mě mrzí, že si odborníci neověří ty argumenty a získávají informace z jedné strany, ještě si tady troufám říci, od jednoho zhrzeného zaměstnance,“ reaguje.

K sepsání výzvy Jihočeskému kraji podle ní vedlo propuštění pracovníka Martina Holuba, který stojí za proměnou původně klasického ústavu v Pístině na komunitní chráněné bydlení Naplno. „Já jsem se k situaci původně nechtěl vyjadřovat, ale pakliže jsem osobně zmiňován, tak musím. Ten dopis jsem četl pořádně a není o mně, je o renomé kvalitní služby, které je nyní ohroženo,“ uvádí.

Čtěte také

Běžně jsou konkurenti, na jeden den se ale malíři spojili a zdarma vymalovali chráněné bydlení v Jindřichově Hradci

Otevřený dopis podepsalo téměř sedmdesát odborníků z celé republiky. „Mě ta kritika od odborníků, z nichž většina se tam ani nebyla podívat, mrzí,“ dodává náměstkyně hejtmana Lucie Kozlová.

Podle Martina Holuba ale mnozí se sociálními službami v Jindřichově Hradci spolupracují. „Znají realitu chráněného bydlení Naplno i ostatních služeb Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci, třeba zde vzdělávají zaměstnance, konzultují, chodí tam. Není vůbec fér říkat, že se vyjadřují k něčemu, co sami neviděli. Zvlášť když to říká někdo, kdo sám v chráněném bydlení Naplno, to znamená službě, o kterou tu jde, nikdy osobně nebyl,“ komentuje.

Terezie Hradilková z Jednoty pro deinstucionalizaci upozorňuje, že v Jihočeském kraji se velké ústavy stále nemění na služby komunitního typu. „Lze říct, že v sociálním sektoru v Jihočeském kraji opravdu nedochází ke změně ústavního modelu péče o lidi s postižením, na rozdíl třeba hned od sousedního kraje Vysočina, kde budou brzy transformovány všechny ústavy,“ připomíná.

Jediným příkladem je právě chráněné bydlení Naplno, které prošlo transformací před více než deseti lety. „Pokud kraj netransformuje ústavy a dokonce je buduje a rozvíjí, odčerpává tak obrovské veřejné prostředky na úkor právě rozvoje komunitních služeb,“ dodává Terezie Hradilková.

Kritiku odborníků proto propuštěný sociální pracovník Martin Holub považuje za důležitou součást diskuze o podobě sociálních služeb. „Je běžné, že veřejná služba v takové situaci čelí veřejné kontrole, protože je poskytována z veřejných prostředků. Očekával bych tedy, že to někdo bude brát vážně a ne to bagatelizovat,“ říká.

Náměstkyně Lucie Kozlová si je ale zachováním kvality služeb jistá. „Tou personální změnou nebude trpět ani Centrum sociálních služeb ani chráněné bydlení Naplno,“ uzavírá s tím, že obě služby budou fungovat a zajišťovat klientům péči i nadále.