Kosmické nádraží Karlovy Vary. Let z kosmodromu si může vyzkoušet každý

VÍTE, ŽE...

• Karlovy Vary se nacházejí v oslabené části zemské kůry, kterou geologové označují jako oherský rift. Tímto příkopem pronikalo z hlubin žhavé magma, jež postupně vytvořilo na povrchu několik třetihorních sopek. Teplo uvolněné ze zemské kůry pak umožnilo vznik termálních pramenů. Podzemní voda, která prosakuje z povrchu, se v hloubce několika kilometrů ohřívá a obohacená o rozpuštěné minerální látky zase stoupá puklinami zpět k povrchu.
  
  
• Nedaleko od Karlových Varů byl (pravděpodobně) již 15. století nalezen železný meteorit, následně uložený na hradu Loket, resp. ve sklepení zdejší radnice. Původně měl podobu „koňské hlavy“ o průměru až 50 centimetrů a váze více než 110 kilogramů, po rozpoznání pravé podstaty počátkem 19. století postupně rozřezáván a jeho části se staly součástí většiny světových muzeí. Největší exemplář (79 kg) je v Muzeu přírodní historie ve Vídni, Národní muzeum v Praze vlastní sádrový model původního meteoritu, na hradě Lokti se dochoval kus o hmotnosti 14 kg. Zajímavé je, že se k němu váže pověst o zakletém purkrabím Botho z Eulenburgu, který loketské poddané sužoval těžkými robotami.
  
  
• Analýza sídelní kultury Karlovarska ukazuje nápadné seskupení nejdůležitějších přírodních a sídlištních lokalit do poměrně pravidelných soustředěných kruhů kolem Vřídla a kostela Máří Magdaleny. Snad je to dáno určitým středověkým systémem zakládání osad. Celkem jich v okolí Karlových Varů najdeme pět. Vzdálenosti mezi nimi jsou přibližně 5 kilometrů. Více se dozvíte v autorském pořadu od Stanislava Burachoviče a Stanislava Viesera Magie Karlovarské krajiny.
  
  
• V září 1909 byl při orání bývalé paseky kláštera v Teplé v západních Čechách nalezen železný meteorit o hmotnosti 17 kilogramů. Při nárazu pluhu se rozpadl na dva menší kusy. Vzhledem k tomu, že má podobné chemické složení jako železný meteorit uchovávaný na hradu Loket, existuje domněnka o společném původu. Největší části meteoritu se nacházejí v Národním muzeu v Praze.
  
  
• V roce 1991 proletěla sonda Galileo ve vzdálenosti 1600 kilometrů kolem planetky (951) Gaspra. Jelikož je pojmenována podle krymského lázeňského města, dostali nejnápadnější povrchové útvary jména podle světově proslulých lázní. Kráter o průměru pět set metrů má z nějakého důvodu německé označení Carlsbad, přičemž v těsné blízkosti jsou i Marienbad, tedy Mariánské lázně.

KAM NA VÝLET

Sluneční hodiny v Karlových Varech
Na Vřídelní kolonádě, v místě před vstupem do podzemí, jsou zvláštní sluneční hodiny – umělecké dílo z bronzu a kamene. Pochází z roku 2005 a upravené jsou i pro vozíčkáře. Jako gnómón – tedy tyč vrhající stín, slouží lidské tělo. Jen se stačí podle kalendářního měsíce postavit na správné místo a pak na ciferníku odečíst místní sluneční čas.

Karlovarská dvojčata
V blízkém okolí obce Hory lze nalézt jedinečné minerály. Jedná se o srostlé krystaly živce ortoklasu, známé jako „karlovarská dvojčata“. Ortoklas je hojný minerál ze skupiny draselných živců. Jeho tabulkovité nebo krátce sloupcovité krystaly bývají nejčastěji šedobílé, žlutavé či narůžovělé. Karlovarská dvojčata jsou poprvé popsána již na začátku 19. století slavnými mineralogy, kteří navštěvovali lázně. Jejich studiem se zabývali třeba i J. W. Goethe či hrabě K. M. Šternberg. Najít lze tyto vzácné srůsty minerálů lze při procházkách kolem obce Hory u silnice vedoucí do Lokte.

Nejmladší sopka Krásný vrch
Nedaleko Hroznětína u Karlových Varů najdete Krásný vrch, který je pozůstatkem po malém vulkánu starém necelých dvacet milionů roků. Základna sopky měla průměr kolem osmi set metrů a výšku maximálně sto metrů. Její část byla v novodobé historii odkryta při těžbě tzv. bentonitu, bohužel ze stejného důvodu se na ni lze podívat jen z dálky.

Bahenní sopky u Františkových Lázní
Nedaleko Františkových Lázní se rozkládá přírodní rezervace Soos, kde lze sledovat tzv. bahenní sopky. Po dně bývalého, vyschlého jezera, které připomíná sopečnou krajinu Islandu nebo amerického Yellowstonu se můžete projít po speciálním dřevěném chodníku. Až na tzv. Císařský pramen se jednotlivé vývěry neustále proměňují. Díky železitým bakteriím je zdejší voda i bahno krásně oranžové. Prostor je zaplněn různě intenzivním sirným zápachem, patrné jsou kostřičky ptáků, kteří se přiletěli napít, aby se udusili přízemním oxidem uhličitým. Slovo Soos znamená v egerlandském, tedy chebském německém nářečí, „močál“.

Hvězdárna a planetárium chebského gymnázia
Hvězdárna i planetárium je součástí chebského gymnázia. Slouží především pro výuku, ale po dohodě jsou přístupné i běžné veřejnosti. V předsálí je uchováván projektor tzv. Velkého Zeissova planetária, který byl v letech 1960 až 1988 v provozu v pražské Stromovce.

Kounovské kamenné řady
Milovníky tajemna potěší série rovnoběžných řad vyskládaných z více než dvou tisíc neopracovaných kamenů, které se nachází v přírodním parku Džbán u Kounova, jinak chráněné kulturní památce. Jejich význam i původ není zřejmý, může se jednat o pravěké kultovní místo, megalickou observatoř nebo o hranice zemědělských pozemků. I když se studují skoro sto let, není zřejmé ani to, kdy vznikly. Podle různých metod to mohlo být v pravěku, středověku ale také v novověku.