Karel Poláček: Hlavní přelíčení. František Husák a Iva Janžurová v příběhu inspirovaném skutečnou loupežnou vraždou
Železničář Maršík je prázdný mluvka, nespokojený se svým životem a manželstvím, rozhádaný s chamtivým tchánem. Rád by snadno přišel k penězům. Vymyslí to. Podá inzerát, v němž hledá ženu, která by vládla menším věnem. Chytne se naivní staropanenská služebná Alžběta Válová…
Autorem dramatu z pražské periferie je český spisovatel Karel Poláček, známý hlavně humoristickou tvorbou. V Hlavním přelíčení vypráví tragický příběh malého člověka, slabocha a naivního snílka, který se v touze po majetku dopustí nejprve podvodu a pak i vraždy.
Inspirací při psaní románu byla autorovi skutečná loupežná vražda, která se v roce 1928 odehrála v pražské Hostivaři, a následný soudní proces s pachatelem. Karel Poláček tehdy případ sledoval jako soudničkář Českého slova.
Hlavní přelíčení vyšlo poprvé v roce 1932. V roce 1971 natočil režisér Ivo Novák podle románu stejnojmenný televizní film, v němž do ústředních rolí sňatkového podvodníka a jeho vdavekchtivé oběti obsadil Josefa Somra a Jaroslavu Tichou.
Šestidílná rozhlasová četba na pokračování byla natočena v roce 1984. V hlavních rolích účinkují František Husák a Iva Janžurová.
Karel Poláček
Karel Poláček se narodil 22. března 1892 v rodině židovského obchodníka ve východočeském Rychnově nad Kněžnou. Matka Žofie zemřela, když mu bylo sedm let. Později ho tedy vychovávala otcova druhá žena.
Studoval rychnovské gymnázium, ale pro nekázeň a špatný prospěch byl vyloučen. Maturitu nakonec složil až v roce 1912 na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici. Poté začal studovat práva.
Na začátku první světové války narukoval do armády, prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí.
V roce 1920 se významně rozjela jeho novinářská kariéra. Přispíval do satirických časopisů Nebojsa nebo Štika venkova, publikoval v Lidových novinách, působil jako redaktor Tvorby, jako sloupkař a soudničkář v Českém slově, redigoval humoristický časopis Dobrý den. Jeho oblíbenými novinářskými útvary byly sloupek a soudnička.
Práce novináře musel Karel Poláček zanechat po okupaci Československa hitlerovským Německem. Byl po otci Žid. Živil se tedy jako knihovník v Židovské náboženské obci. Dceru Jiřinu, kterou měl se svojí první ženou, stačil především díky aktivitě své družky, právničky Dory Vaňákové, ještě poslat do bezpečí do Anglie.
Spisovatel a jeho družka byli deportováni do Terezína. Poláček ještě těsně před transportem stihl dopsat svůj nejznámější román Bylo nás pět.
Původně se předpokládalo, že Karel Poláček zahynul v Osvětimi, ale podle očitého svědectví jedné spoluvězenkyně se účastnil ještě přesunu vězňů do Hindenburgu a poté do Gleiwitzu, kde zřejmě v lednu 1945 zemřel.
Související
-
Karel Klostermann: Strýček z nebe. Povídka o „vykutáleném“ strýčkovi, který si uměl zajistit péči
Pro peníze se ledaskdo zapře a přemůže… Stále platný námět zpracoval šumavský spisovatel Karel Klostermann. Rozhlasovou verzi povídky Strýček z nebe uvádíme v premiéře.
-
Guy de Maupassant: Otec a syn. Příběh o lásce, smrti, ztrátě staré rodiny a nalezení nové
Velkostatkář Hautot umírá znenadání na lovu. Těsně před smrtí si ještě nechá zavolat svého dospělého syna a stihne mu svěřit tajemství. Žádá ho, aby zaopatřil jeho milenku.
-
Bereme, co je. Generační výpověď dívky o dospívání v neúplné rodině v socialistických Strakonicích
Spisovatelka Věra Nosková prožila mládí v jihočeských Strakonicích. Svého otce, charizmatického Slováka, neměla nikdy poznat. Stejný osud má i Pavla, hrdinka jejího románu.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.