Jihočeský kraj má největší pokles chovu prasat v Česku. Výrobu ukončily hlavně střední podniky

Chov prasat po padesáti letech ukončilo Zemědělské obchodní družstvo Němětice na Strakonicku. „Prasata byla dřív jistota, ale v poslední době cena skákala, neviděli jsme v tom žádnou perspektivu. Ztráta vznikala hlavně kvůli zdražování energií, mzdových nákladů, krmiva. Měli jsme ztrátu 450 tisíc ročně, to jsme nemohli dál vydržet,“ vysvětluje předseda Tomáš Komrska.

V posledních letech se podle něj ztráty na produkci vepřového masa stále zvyšovaly. A problémy byly i s odbytem. „Selata jsme vzhledem k naší kapacitě nebyli schopní produkovat v dostatečném množství, proto jsme se stali nezajímavými pro velké společnosti,“ říká. Družstvo tedy loni v červenci výrobu ukončilo. V současnosti chová už jen dojnice, masný skot a kuřata v kombinaci s rostlinnou výrobou.

Právě takové středně velké podniky nejčastěji chov prasat ruší. „Nejsou ještě tak velké, aby jim to přinášelo úsporu z velikosti, a zároveň mají tu volbu relativně jednoduše ukončit jednu část výroby. Podpory pro rostlinnou výrobu jsou poměrně vysoké a nejsou s tím spojeny tak velké komplikace jako se živočišnou výrobou,“ popisuje ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal.

Čtěte také

Kruté zacházení se zvířaty na mléčných farmách na Vysočině a jihu Čech odhalily tajně natočené záběry

V některých krajích dochází ke koncentraci chovů prasat. „Větší společnosti většinou skupují jednotlivé chovy. Co za nic nestojí, úplně zruší. A co za něco stojí, tak naopak rozvíjejí a investují do toho. Tento trend ale v jižních Čechách podle mého názoru úplně nefunguje,“ uvádí Jan Stibal.

Rodinné farmě Františka Čížka ve Střelskohoštické Lhotě na Strakonicku se chov prasat zatím vyplácí. Téměř padesát sviní ročně porodí 500 mláďat. S odbytem farma problém nemá. „Prodáváme částečně lidem, částečně na jatka, selata na rožeň, selata na výkrm, prasata na domácí porážky. Protože prodáváme ze dvora, cena je pro nás malinko výhodnější. A v souvislosti s tím, že byly zrušeny chovy okolo, se odbyt samozřejmě zvýšil,“ říká František Čížek.

Loňský rok byl podle ministerstva zemědělství pro trh s vepřovým masem úspěšný. Jeho ceny se držely nad výrobními náklady, zemědělci navíc dostali z dotací více než 950 milionů korun. „Peníze byly z národních i unijních zdrojů. Zemědělci je mohli čerpat na udržování a zlepšování genetického potenciálu zvířat, ozdravění chovu nebo zlepšení podmínek,“ doplňuje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Celkové stavy prasat v Česku se loni zvýšily, ale jsou stále nižší než před čtyřmi lety.