Je mu 83 let a ročně najede na Šumavě díky elektrokolu tisíce kilometrů

Příkladem může být třiosmdesátiletý Šumavák Emil Kintzl, který jen za letošní sezónu absolvoval v cyklistickém sedle dva a půl tisíce kilometrů.

„Já jsem svět elektrokol objevil dosti pozdě. Od mládí jsem byl cyklistou, skoro až do osmdesáti let jsem i závodil. Potom jsem se dostal do lékařské péče, měl jsem problémy se srdcem a řekli mi, abych už se nehonil na kole. Úplně jsem neposlechl, koupil jsem si elektrokolo,“ vypráví.

Jakmile prý na něj nasedl, poznal, že to je to, co ve svém věku potřebuje. „Dává mi to potěšení ke stáru, protože na normálním kole už bych dneska tady na Šumavě neuspěl. To bych spíš tlačil do těch kopců, než jel. Takhle ty kopce na elektrokole vyjedu snadno, nepotím se, mám radost z toho, že si výlet užívám. Jsem nesmírně šťastný, že tento vynález přišel do mého vyššího věku,“ popisuje.

Na elektrokolo se Emil Kintzl snaží usedat každý den. „Jezdím denně alespoň 25 kilometrů tady po Šumavě. Když mám čas, tak vyjedu třeba na celý den, ale to si potom musím dobít baterku,“ říká.

Nejraději své výlety začíná na Modravě, odkud se může vydat do všech světových stran. „Pořád jedu po takové náhorní plošině, kde je stoupání mírné. Potkávám turisty, kteří se dřou do kopce. Jako celoživotnímu cyklistovi je mi trochu trapně, že bych je měl předjet, a kolikrát radši zpomalím a jedu za nimi, aby si nemysleli, že se nějak vytahuju. Ale ten trend se zvedá, elektrokol přibývá a bude to hudba budoucnosti,“ uzavírá.