Jaroslav Havlíček: Zázrak flamendrů. Vyprávění o jedné nepovedené hospodské taškařici čte Karel Höger
Byl to nepříliš chytrý nápad podroušených štamgastů vracejících se v noci z 24. na 25. prosince domů z hospody. Ale vypadalo to jako zázrak, který na rodinu staré Špicarové seslalo samo nebe.
Povídku Zázrak flamendrů odehrávající se ve vánočně zasněženém Podkrkonoší napsal Jaroslav Havlíček. Vyšla až po jeho smrti v roce 1964 ve stejnojmenném povídkovém souboru.
Pro rozhlas ji v roce 1975 načetl herec Karel Höger.
Jaroslav Havlíček se narodil v roce 1896 v Jilemnici. Literární nadání zřejmě zdědil po svém otci, tamním učiteli, který napsal a vydal kroniku města. Podkrkonošské maloměsto bylo velkým inspiračním zdrojem pozdějšího spisovatele. Tamní kolorit s jeho rázovitými figurkami měl dobře nakoukaný a zažitý.
Jaroslav Havlíček v mládí rád kreslil, své zálibě se chtěl věnovat i v rámci dalšího studia. Praktičtí rodiče ale rozhodli jinak. Po maturitě na jičínské reálce absolvoval jednoroční abiturientský kurz při obchodní akademii v Chrudimi.
Po skončení první světové války, kterou prožil částečně na frontě, nastoupil jako úředník do Živnostenské banky v Praze. Pečlivý úředník svou práci nesnáší, ale kvůli ženě a dvěma malým dětem v ní zůstává. Psaní se Jaroslav Havlíček věnuje po nocích.
Do literárního světa vstupuje velmi nesměle. První verše publikuje v roce 1924. Povídky mu vycházejí časopisecky od roku 1928. Svůj první román vydá Havlíček v roce 1935. Má se jmenovat Petrolejové lampy, ale nakladatel změní název na Vyprahlé touhy. Následují romány Neviditelný (1937), Ta třetí (1939) a Helimadoe (1940), povídkový cyklus Neopatrné panny (1941) a novela Synáček (1942).
Jaroslav Havlíček doufá, že po skončení války se bude moci věnovat jenom psaní, bude mít víc času na rodinu. Konce války se však nedočká, umírá předčasně v pouhých 47 letech v dubnu 1943 zřejmě na zápal plic.
Posmrtně bylo z jeho literární pozůstalosti sestaveno několik povídkových souborů Zázrak flamendrů (1964), Prodavač času (1968) nebo Hodinky pana Balabána (1986).
Související
-
Vlastimil Vondruška: Adventní kletba. Záhadná úmrtí na hradě Krašov vyšetřuje Oldřich z Chlumu
Královský prokurátor Oldřich z Chlumu zabloudí s panošem Otou ve sněhové bouři na hrad Krašov. Návštěva se změní v děsivou noční můru. Na hradě se vraždilo a stále vraždí.
-
Krkonoše mají Krakonoše, Šumava Lesní matku. Je to zachránkyně i lidožroutka, říká sběratel bájí
Jen ten, kdo Šumavou chodí pomalu, zjistí, že to není pouze národní park, ale také obrovská bytost s řadou zajímavých povah a nectností. To říká spisovatel Ondřej Fibich.
-
Naše první Vánoce, Kouzelný obraz i Vánoční pohlednice mohou zpříjemnit adventní večer
Naše první Vánoce – to je pěkná česká původní vánoční písnička. Zřejmě ji znáte z podání Karla Gotta, ale již dříve ji zpíval svým krásným barytonem Rudolf Cortés.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
