Jarmila Glazarová: Advent

Františka Podešvová hledá o jedné adventní noci svého ztraceného syna Metoda. Přemýšlí a rekapituluje svůj dosavadní život - dětství a mládí strávené ve velké chudobě, tragická smrt otce jejího jediného dítěte, život s mužem, za kterého se provdala pouze z rozumu. Román Advent vyšel poprvé v roce 1939. 

O autorce

Ačkoli se o Jarmile Glazarové (1901-1977) učí děti ve škole a čas od času některé české nebo moravské divadlo uvede dramatizaci jejích nejznámějších a také nejlepších románů Vlčí jáma nebo Advent, spisovatelka má za sebou i poměrně kontroverzní minulost.  

Po druhé světové válce působila dva roky jako kulturní atašé na československém velvyslanectví v Moskvě. V letech 1954 až 1956 byla za Komunistickou stranu Československa poslankyní Národního shromáždění.

V 50. letech se angažovala při stalinistických procesech. V červnu 1950 napsala nenávistný článek do Rudého práva, v němž schvalovala smrt odsouzených, mimo jiné i Milady Horákové. A to i přesto, že se osobně velmi dobře znaly, protože se obě dvě věnovaly aktivitám, které měly vést ke zlepšení postavení žen ve společnosti.

V roce 1968 na schůzi vedení Svazu československých spisovatelů přednesla projev, v němž vyjádřila lítost nad svou angažovaností v době procesů. Na počátku 70. let podepsala petici organizovanou Pavlem Kohoutem žádající amnestii pro politické vězně. Podpis však vzápětí odvolala.

Svá vrcholná díla napsala Jarmila Glazarová ve 30. letech. Po 2. světové válce se věnovala už jen angažované publicistice. Z veřejného života se stáhla na přelomu 60. a 70. let.