Jan Vaněček: Klára a rýmovník

Zarýmovaná Klára psala básničky pro děti. Květináč s rýmovníkem si postavila na psací stůl v pracovně a pustila se do básnění. A byla překvapená, jak jí rýmy v hlavě hravě naskakovaly.

Pochvalovala si, jaký je rýmovník úžasný pomocník, a litovala, že dosud nevěděla, co umí.  Zbytečně se natrápila vymýšlením rýmů. Nyní jí to jde jako po másle. I v noci se budí, vysmrká se a rýmuje. Básničky se jí vrší na stole vedle něj.

Po čase jsem se s ní setkal a zeptal se: „Tak co rýmovník, Kláro, funguje to?“

Utřela si kapesníkem nos a odpověděla: „Báječně, jsem z něj nadšená, je to zázrak. Už  brzy vydám novou básnickou knihu. Tak mne to chytlo.“

Podíval jsem se na ni překvapeně a pravil: „Ale rýmovník je dobrý na rýmu, ne na veršíky.“

„Ale mně s veršíky zázračně pomohl,“ odpověděla udiveně.

Doma pak Klára usedla k psacímu stolu, čichla si rýmovníku a zkusila básnit, ale co to? Kouzlo rýmování jako by pominulo. Zkusila to i druhý den. Zase nic. Po několika dnech ji  ale přešla rýma.

Stejně je ten rýmovník úžasná rostlina, řekla si, zkrátka život je plný zázraků a překvapení. A napsala tuto básničku:

Ty můj skvělý rýmovníku
dopřál  jsi mi rýmy
a zbavil  také  rýmy.
Moc ti za to děkuji
věrnost  a zalévání slibuji.

Přeji vám hezký den bez rýmy, vážení posluchači.