Jan Vaněček: Klára a rýmovník
Daroval jsem Kláře rýmovník. Mám s ním zkušenosti při léčbě rýmy a vím, že ona jí taky často trpí.
Zarýmovaná Klára psala básničky pro děti. Květináč s rýmovníkem si postavila na psací stůl v pracovně a pustila se do básnění. A byla překvapená, jak jí rýmy v hlavě hravě naskakovaly.
Pochvalovala si, jaký je rýmovník úžasný pomocník, a litovala, že dosud nevěděla, co umí. Zbytečně se natrápila vymýšlením rýmů. Nyní jí to jde jako po másle. I v noci se budí, vysmrká se a rýmuje. Básničky se jí vrší na stole vedle něj.
Po čase jsem se s ní setkal a zeptal se: „Tak co rýmovník, Kláro, funguje to?“
Utřela si kapesníkem nos a odpověděla: „Báječně, jsem z něj nadšená, je to zázrak. Už brzy vydám novou básnickou knihu. Tak mne to chytlo.“
Podíval jsem se na ni překvapeně a pravil: „Ale rýmovník je dobrý na rýmu, ne na veršíky.“
„Ale mně s veršíky zázračně pomohl,“ odpověděla udiveně.
Doma pak Klára usedla k psacímu stolu, čichla si rýmovníku a zkusila básnit, ale co to? Kouzlo rýmování jako by pominulo. Zkusila to i druhý den. Zase nic. Po několika dnech ji ale přešla rýma.
Stejně je ten rýmovník úžasná rostlina, řekla si, zkrátka život je plný zázraků a překvapení. A napsala tuto básničku:
Ty můj skvělý rýmovníku
dopřál jsi mi rýmy
a zbavil také rýmy.
Moc ti za to děkuji
věrnost a zalévání slibuji.
Přeji vám hezký den bez rýmy, vážení posluchači.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.