Ján Sliacky: Krabička dobrých zpráv

Ale možná jsme jenom pod vlivem historických okolností a výchovy prostě nastaveni vnímat negativní jevy a trápit se jimi. Bohužel, nejen že tím většinou dále zvětšujeme množinu naštvaných, ale ničíme i sebe.

Závěrem jedné takto nepozitivně naladěné pracovní porady kolegyně prohlásila, že si všímáme jen a jen neradostných skutečností a ty pozitivní upozaďujeme, načež ředitelka přišla s návrhem vytvořit si krabičku dobrých zpráv.

Stačila by taková normální od bot, do které bychom vždy po skončení pracovní směny hodili papírek s jednou dvěma větami popisujícími událost, chvíli, která nás ten den potěšila.

Může se týkat nás samotných, našeho – třeba dílčího – pracovního úspěchu či zdaru, nebo chování kolegů k nám, prostě situace, která se nám kladně vryla do paměti. Podle potřeby či příležitostně bychom pak kouzelnou krabici otevřeli a pročítali své řádky.

Teď, na sklonku roku, je to velice vhodný návrh. Vymýšlíme vánoční dárky většinou hmotného charakteru, ale to, co bychom mnohdy nejvíce potřebovali, je pozitivní mysl a dobré zprávy. Naučit se svět kolem sebe vnímat kladně. A to v žádném balíčku, měkkém, dokonce ani tvrdém, nenajdeme.

Kdybychom si takový box dobrých zpráv doma či na pracovištích zavedli a společně s nejbližšími či kolegy ho pak rozbalili pod stromečkem a pročítali si momenty, které jsme zažili a kladně vnímali, našli bychom to, co třeba marně očekáváme od darů zakoupených i v těch nejluxusnějších obchodech.