Jakub Krčín se podepsal na krajině jižních Čech. A to nejen u Třeboně, ale i v Netolicích a okolí

„Tehdejší zeměměřiči ji spočítali tak, že vede kolem tří kopců. A ač to zní neuvěřitelně, chvílemi i do kopce, aby pak přiváděla vodu dolů k zámku Kratochvíli,“ popisuje Oldřich Petrášek z turistického regionu Podkletí.

Stoka Krčínka vedla zároveň první a ve své době i největší oborou, jejíž pozůstatky zde patrné dodnes. Kvůli Krčínce se ale občané Netolic dostali do velkých sporů s Jakubem Krčínem, protože jim odvedl vodu, kterou potřebovali pro napájení svých rybníků a jako pohon mlýnů. O tom, že tu Krčína neměli rádi, svědčí také pověst. Ta říká, že Krčína zapřáhl po smrti čert do pluhu a on teď musí svoji netolickou stoku za trest noc co noc proorávat.

„Krčín si tu vybudoval rozsáhlé panství a zval sem často Rožmberky na lovy. Těm se tady tak zalíbilo, že nakonec vše vyměnili s Krčínem za Sedlčany, a namísto dvora Leptáče si vystavěli Kratochvíli,“ shrnul Oldřich Petrášek.

Dodnes představuje zdejší obora unikátní krajinný celek, tvořený promyšleně budovanou mozaikou lesů, luk, alejí a rybníků s množstvím významných archeologických a historických památek. Sdružení obcí Netolicka usiluje o vyhlášení tohoto území chráněnou krajinnou památkovou zónou.