Jak vzdělává YMCA ? Roš chodeš vychází už 35 let. A co je nového o kumránských svitcích?

Zážitkové vzdělávání s Ymcou

Procestovat několik zemí a přitom se něco dozvědět o holokaustu nebo extremismu. To je cílem cesty po Německu, Česku a Maďarsku, kterou organizuje nejstarší mládežnická organizace na světě, YMCA. Program, který začíná už 16. července, je speciálně zaměřený na zážitkové vzdělávání. Na podrobnosti se zeptáme organizátorky za českou stranu Sáry Dzvonikové.

Co všechno tedy mladí lidé z Česka, Německa a Maďarska během skoro dvou týdnů zažijí?

„Čeká je výlet po Německu, Maďarsku a Čechách,“ přibližuje Dzvoniková. „V Německu stráví většinu času v Saské Kamenici, kde budou společně probírat témata nacionalismu, krajní pravice, fašismu v historii i v dnešním kontextu,“ říká Dzvoniková.

V Česku skupina navštíví třeba město Polná. Tam se účastníci setkají s jedinou tamní židovskou obyvatelkou tohoto města, „která je provede historickým židovským městem a seznámí je s Hilsnerovou aférou,“ dodává Dzvoniková. V polenském nízkoprahovém centru Zátiší zase budou mít účastníci možnost vidět práci s mládeží v prevenci extremismu a kriminality. Dále uvidí Terezín, pražské Židovské Město a palác YMCA.

„Cílem naší organizace je posilovat demokratické a křesťanské hodnoty všude, kde YMCA působí, což je dneska ve 120 zemích světa,“ vysvětluje Dzvoniková. „V České republice jsme zatím nepořádali žádné speciální programy v takové intenzitě, jako je tento. Jsem ale moc ráda, že jsme se letos poprvé připojili k YMCAřům z Hannoveru a k organizaci z Maďarska. Právě YMCA v Hannoveru se těmto tématům věnuje už více než 30 let,“ uzavírá Dzvoniková.

YMCA vybírala české účastníky velmi pečlivě. Jaká kritéria museli splnit? A jakou spojitost má YMCA s Tomášem Garriguem Masarykem? Poslechněte si celý rozhovor se Sárou Dzvonikovou.

35 let Roš chodeše

Roš chodeš znamená  začátek měsíce, ale je to také název známého židovského časopisu. Poprvé spatřil světlo světa v červenci 1990, tedy přesně před 35 lety. Navázal na Věstník židovských náboženských obcí, který vycházel už od roku 1934. Roš chodeš vydává Federace židovských obcí v Česku i na Slovensku. Daniela Brůhová při této příležitosti natáčela s jeho šéfredaktorkou Alicí Marxovou.

U zrodu nového měsíčníku stál „Jiří Daníček, který si pak pozval ke spolupráci historika Tomáše Pěkného a až potom za rok mě. V době, kdy se všechno znovu rodilo, vznikla také potřeba mít nějaký zajímavější židovský časopis, který by nebyl určen jen členům židovských obcí, jako byl předchozí věstník, ale širšímu publiku, které se zajímá o židovství,“ vzpomíná Marxová.

Časopis se za tu dobu výrazně proměnil. Má dnes 28 barevných stran, ale začínal jako černobílý s 12 stranami.

„Obsahově zůstává hlavní zaměření stejné, ale prohlubují se ta témata,“ říká Marxová a pokračuje: „Hodně se věnujeme židovským památkám v menších městech, které v posledních desetiletích došly ohromné proměny. Hodně píšeme o knihách s židovskými tématy, o výstavách. Píšeme o různých festivalech, konferencích, věcech, které jsou zajímavé a živé.“

Marxová v měsíčníku připravuje rozhovory. Na které ráda vzpomíná? Poslechněte si celý rozhovor.

Svitky od Mrtvého moře jsou starší, než vědci tušili

Svitky od Mrtvého moře jsou starší, než se zatím vědci domnívali. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu vědců z nizozemského Groningenu. Ti použili novou metodu a zapojili i umělou inteligenci. Výsledky je překvapily. Podrobnosti přináší Gita Zbavitelová. 

Svitky patří k nejvýznamnějším nálezům náboženských textů. „Mají obrovský význam pro vědce, kteří studují dějiny judaismu i křesťanství. Doposud panoval názor, že pocházejí z doby mezi 3. stoletím př. n. l. a 2. stoletím n. l., ale přesné datum známo nebylo,“ říká Zbavitelová.

Radiokarbonové datování má své nedostatky a jeho výsledky jsou často nepřesné; stejně jako paleografie, tedy analýza rukopisu. „Mezinárodní tým badatelů teď zkusil metodu, která radiokarbonové datování a paleografii kombinuje s umělou inteligencí. Výsledkem bylo zjištění, že více než stovka svitků pochází z jiné doby, než se doposud myslelo,“ pokračuje Zbavitelová.

Například stáří jednoho fragmentu z Knihy Daniel určila kombinovaná metoda „s přesností plus minus 30 let na roky 230 až 160 př. n. l., tedy o sto let dříve, než badatelé soudili,“ dodává Zbavitelová.

Jak staré jsou rukopisy, psané hasmonejským písmem? A co písmo herodovské? A co všechno z nových zjištěních vyplývá?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.