Jak v Praze fungovala škola pro Izraelce, proč se v Mnichově sešly rebecin a jaký Žid byl Kissinger

Pražská škola pro izraelské děti

Utekli před válkou, ale nevnímali se jako uprchlíci. Řeč je o rodinách Izraelců, kteří po říjnovém útoku Hamásu hledali bezpečí v Praze. Pro jejich děti zdejší komunita okamžitě připravila školku a školu. Ty se tento týden zavřely, protože Izraelci se už zase vracejí domů. Na to, jak malotřídky pro jejich děti fungovaly, jsme se zeptali zástupkyně pro judaismus na Lauderových školách Terezy Gafny Váňové.

Proč Izraelci nechtěli, aby se o nich mluvilo jako o uprchlících? „Mně se to jednou stalo při rozhovoru s jednou maminkou. O té naší školce jsem začala mluvit jako o uprchlické školce, protože tak jsme jí opravdu říkali. A ona se urazila a řekla mi, že rozhodně není uprchlice,“ vysvětluje Váňová.

„Já jsem o tom potom hodně přemýšlela, bavili jsme se o tom s ostatními učiteli u nás ve škole. Pro Izraelce je velmi těžké odejít z Izraele, protože je to země, kterou obecně Izraelci vnímají jako místo, které je bezpečné, které je jedinou židovskou zemí na celém světě. Je to pro ně místo, kde si můžou být jistí, že jim tam nikdo nic neudělá. A najednou to tak nebylo. Na několik hodin ztratili důvěru ve svoji vládu a ve svoji armádu a v to, že je dokáže ochránit. To se naštěstí velmi rychle vrátilo zpátky. Ale pro ně bylo psychicky velmi složité přiznat si, že z té země utíkají proto, že mají strach a že třeba někde jinde mimo Izrael jim může někdo poskytnout pocit bezpečí,“ dodává Váňová.

V Lauderových školách byla školka, židovská komunita ale zajistila výuku i pro školní děti. Jak to tedy fungovalo? Lauderovy školy už jednou otevřely dveře pro děti prchající před konfliktem – v roce 2022 provozovaly ukrajinskou třídu. Jak tuto zkušenost využili? Poslechněte si celý rozhovor s Terezou Gafnou Váňovou.

Kongres jen pro rebecin

Že se konají konference rabínů, nikoho asi nepřekvapí. Před několika dny ale v Mnichově skončil Evropský kongres rebecin, tedy manželek rabínů. Zúčastnila se ho i žena pražského rabína Davida Petera Elise Peter-Apelbaum. Proč se rebecin takto scházejí a co se na kongresu řešilo, zjišťovala Daniela Brůhová.

Kogresu se zúčastnilo 30 manželek rabínů z celé Evropy.

„Hlavně bylo zajímavé vidět, že máme stejné problémy,“ říká Peter-Apelbaum.

„Často jsou rebecin jediná pobožná rodina v jejich komunitě, v jejich městě. Tak bylo zajímavé mluvit o tom, jak se cítí jejich děti, že nemají kamarády, kteří jsou náboženští, jak dostaneme košer jídlo a podobně. Vidíme, že nejsme samy, že máme stejné hodnoty a stejný cíl,“ dodává.

Ukázaly se i nějaké významnější rozdíly? V čem bylo toto setkání inspirací? A jaké zkušenosti přivezly rebecin z Izraele? Poslechněte si celý rozhovor s Elise Peter-Apelbaum.

Jakým Židem byl Kissinger?

Ve věku sta let zemřel bývalý americký ministr zahraničí a nositel Nobelovy ceny míru Henry Kissinger. Do Ameriky se dostal koncem 30. let jako židovský uprchlík před Hitlerem, později udělal velkou kariéru v americké administrativě. Jakým Židem vlastně byl? O tom uvažuje Jan Fingerland.

„Když Henry Kissinger přiletěl v roce 1973 uprostřed jomkipurské války do Izraele, varoval premiérku Goldu Meirovou: Jsem v první řadě Američan, pak ministr zahraničních věcí, a teprve potom Žid. Meirová mu prý namítla, že v Izraeli stejně čtou zprava doleva,“ říká Fingerland.

„Tato historka ilustruje komplikovaný vztah Henry Kissingera k jeho vlastnímu židovství. Byl to první Žid v tak vlivné funkci ve Spojených státech v době, kdy to bylo velmi neobvyklé. Na své kariéře si velmi zakládal. Současně byl vděčný Americe, že ho přijala, velká část jeho příbuzných zahynula za holokaustu,“ pokračuje Fingerland a dodává:

„Sám tvrdil, že pro něj judaismus nehraje žádnou roli, a také, že pokud by se náhodou nenarodil jako Žid, byl by možná antisemitou. V posledních desetiletích svého stoletého života, a především po odchodu z politiky, ale působil dojmem, že se se svým židovstvím srovnal. Takže měla Golda Meirová alespoň dodatečně pravdu, když Kissingerovi před padesáti lety řekla, že v Izraeli platí obrácené pořadí – že byl nejdříve Žid, a teprve poté americký ministr zahraničí.“

Kde se Kissinger narodil a jak do jeho života zasáhla 2. světová válka? Jakou roli hrálo jeho židovství v jeho zahraniční politice? A jaký vztah měl s americkým prezidentem Nixonem?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.