Husitské muzeum v Táboře slaví 140 let existence

„V podstatě tehdy ještě nemůžeme mluvit o výstavě, protože cokoli se do muzea dostalo, to bylo umístěno do skříní, které muzeum nechalo vytvořit místním truhlářem,“ říká Lenka Vandrovcová, kurátorka výstavy, kterou muzeum uspořádalo k výročí.

Návštěvníci se dozvědí o prvotních cílech a poslání muzea. Zpočátku se orientovalo pouze na historii, časem svůj zájem rozšířilo i na národopis a přírodovědné obory.

Vstupu do gotického sálu, kde se expozice nachází, dominuje improvizovaný měšťanský salón, protože v obdobném prostředí myšlenky na založení muzea vznikaly. „Rozhodně na první pohled nejvíce zaujme nábytek, který vystavuje muzeum úplně poprvé ve svých prostorách,“ dodává Lenka Vandrovcová.

K vybavení měšťanského salonu patří i dřevořezba Ukřižovaného Krista od Františka Bílka, rodáka z nedalekého Chýnova.

Záhadná figurka bronzového kančíka

Další část expozice se věnuje archeologickým sbírkám. Podle ředitele Husitského muzea Jakuba Smrčky mezi nejzajímavější předměty patří drobná figurka bronzového kančíka. „Byl nalezen za ne zcela přesně popsaných okolností ve druhé polovině 19. století v Táboře při opravách hradu. Někdy je nazýván kančíkem keltským, ačkoli keltské osídlení tady zatím jinak doložené není. Pro archeology je tahle soška stále určitou záhadou a výzvou,“ připomíná.

Návštěvníci si mohou prohlédnout i část muzejní numizmatické sbírky, do které patří šlikovské tolary, zlatý dukát z doby Rudolfa II. nebo sestercius z doby císaře Hadriána, který se v Táboře našel v druhé polovině 19. století při kopání základů místní dívčí školy.

Husitské muzeum sídlí na Žižkově náměstí|foto: Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International, Ondřej Kořínek

„V dalších vitrínách pak lidé uvidí možná trochu nezvyklé sbírky, jako je filmotéka, fonotéka, diapozitivy nebo autografy, vybrali jsme podpis místního rodáka Oskara Nedbala,“ doplňuje Lenka Vandrovcová.

Menší část výstavy se zaměřuje i na husitství. Zájemci se s touto dějinnou epochou mohou detailně seznámit v jiné části muzejní budovy, kde je husitství věnována stálá interaktivní expozice.

Husitské muzeum opravuje své sídlo, které dřív sloužilo jako klášter i věznice

• Upravit
• Smazat

Sídlo Husitského muzea na náměstí Mikuláše z Husi v Táboře se opravuje. Rozhlehlý komplex budov s rajským dvorem původně sloužil jako augustiniánský klášter. Po zrušení řádu zde byla věznice.

Základ výstavy k 140 letům existence Husitského muzea tvoří předměty, které nejsou příliš často k vidění. Patří mezi ně i část z pozůstalosti Hany Benešové, která společně s vilou v Sezimově Ústí muzeu odkázala také celý mobiliář, který se v ní nacházel.

„Proto si zde návštěvníci mohou prohlédnout například podnosovou mísu z černého skla, vedle níž jsou fotografie od pana fotografa Sudka, který jako jeden z mála měl možnost vilu manželů Benešových fotit,“ uzavírá kurátorka Lenka Vandrovcová.

Výstavu k 140 letům Husitského muzea v Táboře můžete navštívit až do 3. září.