Hana Hosnedlová: Zuby

5. březen 2021 08:06
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Naše vlastní zuby moudrosti se dají použít třeba jako náhrada jiné stoličky, kterou už nelze zachránit

Zuby, jak ty dokážou člověka ošklivě potrápit. Nejdříve, když se derou na světlo v dosud bezzubých dásních. Na to si sice nikdo z nás nepamatuje, zato na trable s kývajícími se mléčnými zoubky a vzdorovitými stoličkami nesporně ano. 

Nejhorší je to ale pak se zuby druhými. Těm už věnujeme daleko větší a sofistikovanou péči – od rovnátek přes nepopulární plombování až po případné nahrazování zubů korunkami, můstky či implantáty.

Poslední možností jsou pak protézy. Ale pořád lepší, než být kolozubý. A dokonce i to se dá brát s humorem. Znám skupinu mých vrstevníků, kteří museli svou zubní situaci řešit takzvanými klapačkami, a tak založili jen tak pro legraci volné sdružení s názvem Holá dáseň.

Už mnohokrát mne ale napadlo, proč lidem nebyla dána možnost třetích zubů. To například takovým krokodýlům vylámané zuby pravidelně a naprosto spolehlivě dorůstají. Třeba i padesátkrát za život.

Čím si to vlastně zasloužili?

Tušila příroda už tehdy, že lidská rasa si s problémy zubů poradí snáz než třeba právě ti krokodýli? Ale co takhle izolovat zmiňovaný krokodýlí gen podmiňující neustálé dorůstání zubů a implantovat ho člověku?

Nebylo by to báječné?

Spustit audio