Ec chajim má komunitní centrum. Jak žijí Izraelci s říjnovým traumatem? A jak se zrodila „barbína“?
Pražská komunita Ec chajim otevřela nové komunitní centrum. Jak se léčí traumatizovaná společnost – třeba ta izraelská? A kdo vymyslel nejznámější panenku na světě?
Ec chajim má nové komunitní centrum
Siman tov u-mazal tov! Neboli: Dobré znamení a hodně štěstí! To jsou slova, která doprovodila 3. listopadu otevření nového komunitního centra pražské progresivní komunity Ec chajim. Ta se totiž rozrůstá a stávající prostory už na širokou paletu jejích aktivit nestačily. V Šalomu jsme hovořili s předsedkyní Ec chajim Annou Noskovou.
„Naše komunitní centrum bude sloužit k tomu, aby se tam členové naší komunity, přátelé a jejich rodiny setkávali, dělali nejrůznější workshopy, kulturní akce, chystáme také další kurzy. Mám velkou radost, že ten prostor, který je nad synagogou, poslouží k dalšímu setkávání a k možnosti prohlubovat stará přátelství a navazovat nová,“ říká Nosková.
„Je to pro naši komunitu obzvlášť důležité a citlivé ve složité době, ve které teď žijeme. Právě uplynulo jen několik málo dnů od hrozného útoku v Amsterdamu. Ačkoliv Praha naštěstí je zatím místem klidu, tak je pro nás hrozně důležité i mít komunitní centrum, kde se všichni, kteří tam zavítají, budou cítit bezpečně a zároveň uvnitř své komunity,“ dodává.
Komunita Ec chajim se hlásí k progresivnímu judaismu. Co to znamená? Proč se právě k progresivnímu judaismu hlásí i sama Anna Nosková? A jak se komunitě povedlo zapůjčit svitek z londýnského Memorial Scrolls Trust pro Poslaneckou sněmovně Parlamentu České republiky? Poslechněte si celý rozhovor s Annou Noskovou.
Jak vyléčit traumatizovanou společnost
Loňský vpád Hamásu do jižního Izraele byl největším útokem na Židy od holokaustu. Důsledkem je kolektivní trauma izraelské společnosti. Tímto fenoménem se zabývá nová publikace Pogrom sedmého října a odvaha zůstat člověkem. Jde o společné dílo tří českých a šesti izraelských psychoterapeutů. Michaela Rozov hovořila s editorem knihy a psychoterapeutem Martinem Mahlerem.
„To trauma je tak masivní a kolektivní, že nemůžeme v žádném případě očekávat, že se to i při plném nasazení terapeutů může nějakým ideálním nebo optimálním způsobem zvládnout. Protože to trauma pokračuje dál, ta válka pokračuje dál,“ říká Mahler.
Mahler má navíc za to, že skončila „doba postholokaustová“: „Dneska si velmi rychle musíme zvykat na úplně změněnou situaci, kdy se pogrom, a 7. října to byl masivní pogrom, může stát dneska, zítra, kdykoliv.“
„Židé už nejsou chráněni pamětí holokaustu. Ten ztrácí relevanci a antisemitismus, jak víme, nejenom v arabském světě, ale v Evropě i v Severní a Jižní Americe sílí,“ dodává Mahler.
Jak reagovala izraelská společnost na naprosté selhání státu při masakru 7. října? Jaká je role psychoterapeutů? A které dva příběhy, které se v říjnu 2023 odehrály, kniha vypráví? Poslechněte si celý rozhovor s psychoterapeutem Martinem Mahlerem.
Panenka Barbie a Ruth Handler
Nejpopulárnější panenku na světě zná asi každý. Ale kdo stojí za jejím zrodem, je známé už méně. Takzvanou „barbínu“ na svět přivedla Ruth Handler. Narodila se v Americe 4. listopadu 1916 do polsko-židovské rodiny a prožila 85 let úspěšného života. Mimo jiné po vlastní nemoci vytvořila ženám věrohodné plastikové prsní implantáty. Kde se ale vzal nápad na hračku Barbie? To před časem přiblížila s pomocí tlumočnice do češtiny během ŠTETL Festu německá novinářka Stefanie Grossmann. Na její besedu zamířila také Martina Pouchlá.
„Na nápad vytvořit místo panenky miminka dospělou dívku ji přivedla její dcera, která si velice ráda hrála s vystřihovacími oblékacími panenkami z papíru, na které se daly ohnutými papírky věšet různé šatičky,“ říká Grossmann.
Průlom přišel po cestě do Švýcarska, když Handler objevila panenku Build Lily. Původně se jednalo o komiksovou figurku, která byla natolik populární, že v roce 1955 Build vyrobil i její trojrozměrnou verzi.
Ruth několik těchto panenek přivezla s sebou z Evropy do Ameriky. Našila k ní šaty, z plastových odřezků vytvořila šperky, kabelky a boty a pojmenovala ji po dceři Barbaře. A dodnes úspěšný produkt byl na světě.
Z jakého prostředí Ruth Handler vzešla? A jak s manželem začínala podnikat?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.