Dačice bojují se suchem. Zemědělcům, kteří nebrání erozi půdy, hrozí pokutami

Úředníci proto vytáhli do boje se suchem. Víc vody chtějí zadržet ve městě, například vsakovacími pásy na parkovištích. K lepšímu hospodaření v krajině se budou snažit přimět i zemědělce.

„Tady vidíme to, co dokáže v relativně rovném poli udělat i menší déšť, když nemáme kukuřici správně zasetou,“ ukazuje vedoucí odboru životního prostředí v Dačicích Jiří Müller na silnici mezi dvěma poli, jedno už je sklizené, na druhém roste kukuřice.

Před sebou má lagunu splavené ornice. „Je tady vidět soustředěný odtok vody tou mělkou údolnicí a obrovské nánosy jemného materiálu, který se nám zastavil o silnici a potom pod silnicí propustkem dál odtekl do potoka a rybníka,“ dodává.

Humus a organické části, která voda z polí splavuje, jsou ale důležité pro zadržování vody v krajině. „Ta půda je schopná v případě třeba i přívalových dešťů zasáknout rychleji vodu a ve větším množství,“ vysvětluje ekologický zemědělec Miloš Stejskal z firmy BIOKOM.

Na svojí farmě zlepšuje kvalitu půdy vysazováním jetelovin, které na poli zůstávají dva roky a kvalitu půdy zlepšují už během růstu i svým rozkladem po zaorání.

K erozi půdy dochází nejčastěji na polích, kde rostou takzvané širokořádkové plodiny, jako je kukuřice. I ty je ale možné pěstovat bez toho, aby se půda splavovala. „Nenecháme pole po sklizni po předchozí plodině v nezakrytém stavu bez porostu, ale cíleně tam založíme na podzim porost nějaké obiloviny. Na jaře zasejeme do takto připraveného porostu kukuřici. Jakmile se to zaseje, je ale nutné okamžitě to chemicky ošetřit,“ popisuje Jaroslav Pokorný, ředitel společnosti CIS Agro.

Obiloviny i plevele spálí neselektivní herbicid. Zbytky rostlin zůstanou na poli. „Ani při prudším dešti nehrozí, že se voda dá do pohybu, protože ty zbytky účinně brání pohybu vody po povrchu půdy, voda se vlastně zastaví a má možnost se vsakovat,“ dodává Jaroslav Pokorný.

Dalšími způsoby, jak zabránit erozi půdy, je vysévat travnaté pásy v místech, kterými voda z polí odtéká a také opětovné budování mezí nebo vysazování alejí.

Přísečná leží ve srážkovém stínu, místní trápí sucho

• Upravit
• Smazat

Nezaprší a nezaprší. To si asi často říkají lidé v okolí Přísečné na Českokrumlovsku. Oblast pod horou Kleť na okraji Blanského lesa totiž leží v takzvaném srážkovém stínu. I když se v posledních dnech déšť místy objevil, místním zemědělcům vláha pořád chybí.

Odbor životního prostředí v Dačicích si nechal na nejvíc postižená pole zpracovat odborné posudky. Na jejich základě bude po zemědělcích chtít nápravu. „V těch extrémních případech, kdy doopravdy byly jasně zanedbané protierozní opatření, možná dojde i na sankce,“ upozorňuje vedoucí odboru Jiří Müller. Pokuta za nezabránění erozi může dosáhnout až jednoho milionu korun.

Problém je i v tom, že velké lány polí zůstávají po sklizni holé a bez vegetace se za slunných dnů dokáží rozpálit podobně jako asfaltové plochy. „Na velkých suchých plochách se zvedá teplý vzduch a na jeho místo potom přichází další vzduch z rybníků a lesa a tím se vysušuje, protože ten horký vzduch vytahuje vodní páru vysoko do atmosféry a tam nám zmizí,“ vysvětluje přírodovědec Jan Pokorný příčinu vysušování krajiny, jejímiž následky jsou lokální přívalové deště.

„Stát by se měl zamyslet nad tím, zda je rozumné, abychom na polích pěstovali plodiny za účelem energetickým, a jestli by nebylo rozumnější, aby zemědělec dostal tyhle peníze třeba na to, aby založil porost jetele,“ apeluje Jan Pokorný s tím, že zemědělci jsou nuceni myslet i na ekonomiku a pěstování kukuřice a řepky je tak pro ně nejsnazším východiskem, které ale české krajině neprospívá.