To, co olympiádu dělá olympiádou, v Tokiu nejspíš nezažijeme, říká jachtař Karel Lavický

19. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Karel Lavický na svém windsurfu

V Tokiu začínají olympijské hry a jedním z členů české výpravy je Jihočech Karel Lavický. Windsurfař zažije už svou třetí olympiádu, která ale bude ale kvůli pandemii koronaviru velmi odlišná.

Domácím přístavem Karla Lavického je jihočeský Yacht Club Bezdrev, závodí v barvách pražské Dukly. „Windsurfing je spojením slov wind a surfing, takže my k tomu, abychom se pohybovali po vodní hladině, nepotřebujeme vlny, stačí nám vítr. A ten naštěstí v Čechách bývá, takže náš sport se dá provozovat prakticky na každé vodní hladině,“ připomíná.

Karel Lavický s windsurfingem začínal v době, kdy v Čechách ještě neexistovala struktura klubů a trenérů. „Byl jsem prostě dítě, které se pohybovalo u vody a vidělo lidi, jak jezdí na prkně. Tak jsem to vyzkoušel, a když jsem se chtěl s někým porovnávat, přihlásil jsem se na první závody na Lipně,“ vzpomíná.

Čtěte také

Nakonec to dotáhl až na olympiádu. Závodil už na hrách v Londýně a Riu, ale Tokio podle něj bude úplně jiné. „Budeme každý den testovaní, vlastně nikam nebudeme moct, budeme se pohybovat v takové bublině, budeme jen jezdit z jachtařské vesnice do přístavu. Doufám, že se nám podaří dostat alespoň do české hlavní vesnice nebo olympijské vesnice, ale zatím to vypadá, že každý si jde hrát na svém písečku. To, co olympiádu dělá olympiádou, tedy setkávání sportovců, asi letos nezažijeme,“ popisuje Karel Lavický.

Podoba samotného jachtařského závodu se nebude lišit od mistrovství nebo světového poháru. „Každý sportovec chce na olympiádě samozřejmě předvést svůj nejlepší výkon, ale ať to dopadne jakkoli, poté jde obvykle fandit dalším sportovcům. Já bych se rád šel podívat na basket nebo na atletiku, ale bohužel to nebude možné,“ dodává Karel Lavický.

autor: Kamil Jáša
Spustit audio

Související