S jachtingem začínal Karel Lavický na Lipně, teď už ho čeká třetí olympiáda

24. březen 2020

Jachtařem roku byl před nedávnem vyhlášen Jihočech Karel Lavický. Windsurfer je také zatím jediným tuzemským sportovcem, který se v této disciplíně kvalifikoval na olympijské hry v Tokiu.

Rodák z Českých Budějovic se windsurfingu věnuje zhruba od dvanácti let. „Každé léto jsem trávil s rodiči u Lipna a tam jsem začal jezdit jen tak pro zábavu. Ten sport mě nadchl, tak jsem se začal zajímat o to, jaká by byla možnost v něm závodit. Shodou okolností se tehdy na Lipně konalo mistrovství republiky, tak jsem se přihlásil a získal první kontakty,“ vzpomíná.

Karel Lavický měří 192 centimetrů, výška je podle něj v jachtingu výhodou. „Jedni z nejlepších závodníků jsou vysocí, jediný problém je udržovat váhu. Čím je člověk těžší, tím prkno ve slabém větru jede pomaleji, takže ideální váha je kolem 75 kilogramů, což se při téhle výšce obtížněji udržuje,“ vysvětluje.

Technika jízdy, kondice i intuice

Jízda na plachetních lodích hnaných silou větru je komplexní sportovní disciplínou. O konečných výsledcích a úspěších závodníka rozhoduje mnoho faktorů. „Roli hraje technika jízdy, kondice, taktika a intuice, umění vytušit, odkud přijde vítr, jak se pohybovat v závodním poli,“ potvrzuje Karel Lavický.

Každý závod se skládá z několika rozjížděk se společným startem. „Objíždí se bójky, kdo je první v cíli, získává body a podle počtu bodů se stanovuje výsledek. Vyhrává tedy ten nejrychlejší, ale rychlost souvisí s technikou. Je to stejné jako na lyžích, bez správné závodní techniky pravděpodobně pojedete pomalu a nevyhrajete,“ připomíná jachtař.

Všichni závodníci podle něj používají stejné vybavení. „Vyrábí ho jedna firma, i když ne vždy z fabriky vyjdou úplně identické kusy. Bohaté týmy proto nakupují hodně materiálu a z toho vybírají. Já mám většinou tréninkové a závodní vybavení, prkno vydrží i několik sezón, plachty jsou spotřební zboží,“ doplňuje.

Čtěte také

Jachting je velmi závislý na počasí, v tom mají čeští sportovci nevýhodu proti kolegům z přímořských států. „Takový sport jsem si ale vybral, tak se tomu musím přizpůsobit. Jezdím za svými kolegy, většinou do Španělska, tam je poměrně velká tréninková skupina,“ říká.

V Čechách už se Karel Lavický podle svých slov dostane na vodu minimálně. Spíše se tady věnuje doplňkové fyzické přípravě, která zahrnuje cvičení v posilovně, jízdu na kole nebo běžkování.

V loňském roce získal jihočeský jachtař druhé místo na mistrovství světa a první místo na mistrovství Evropy, za největší úspěch však označuje kvalifikaci na olympiádu v Tokiu. Zkušenosti už má z her v Londýně a Riu. „Je to jiná atmosféra, protože se setkáváme i s dalšími sportovci. Zároveň je naše startovní pole na olympiádě malé, běžně nás na závodech nás bývá přes sto, tady je na surfu 25 lidí. Je to výjimečné a všichni se snaží uspět,“ uzavírá.

Spustit audio

Související