Císař Karel I. se následníkem trůnu stal jen díky řadě nešťastných úmrtí. Chtěl dosáhnout míru, ale neúspěšně
Budoucí císař Karel I. se narodil roku 1887. Část dětství strávil na Pražském hradě, uměl česky a studoval na pražské univerzitě.
Následníkem se stal jen díky řadě nešťastných úmrtí v císařské rodině a na trůn nastoupil v listopadu 1916, když po 68 letech panování zemřel František Josef I. Vzhledem k službě v armádě měl dobrý přehled o tom, v jak zoufalé situaci se uprostřed první světové války říše nachází a rozhodl se dosáhnout míru.
Kvůli odporu vlády a velitelů, podporován manželkou Zitou Parmskou, začal tajně vyjednávat. Prostředníky se měli stát sourozenci císařovny Zity, princové Sixtus Ferdinand a František Xaver. Akce však byla prozrazena a císař musel s ponížením svou účast popřít. Toto fiasko se označuje jako Sixtova aféra.
Po porážce Rakouska-Uherska v roce 1918 byl Karel I. zbaven vlády a odešel s manželkou i dětmi do exilu. V roce 1921 se ještě dvakrát pokusil s maďarskými spojenci získat korunu zpět, avšak neúspěšně. Potom byla celá rodina internována na Madeiře, kde poslední rakouský císař o necelý rok později zemřel na zápal plic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
