Byl usměvavý a trpělivě odpovídal na otázky. Vzpomínka Mirky Nezvalové na Karla Gotta

2. říjen 2019

Novináři mívají to štěstí, že se díky své profesi mohou osobně potkat s lidmi, kteří stojí na pomyslném piedestalu. Ano, s Karlem Gottem jsem se potkala, a to dokonce dvakrát.

Poprvé po akci, na níž zpíval v Českých Budějovicích ve Sportovní hale. Mikrofon v ruce se mi fakt třásl a on mě vzal za loket a odvedl ke stolku v ústraní, abychom podle něj měli klid. Zatímco ostatní se tlačili u rautových stolů, on trpělivě odpovídal na mé otázky.

Přiznám, že si nevzpomínám, o čem jsme si přesně povídali, ale byl usměvavý a v pohodě. Překvapilo mě, že jsme si výškou byli docela podobní, a to já rozhodně nejsem žádná žirafa. Natočený rozhovor zmizel někde v propadlišti rozhlasových dějin, ale mě ho stále připomíná fotka kolegy Vaška Maliny, kterou mám pořád pod sklem u počítače.

Čtěte také

Podruhé jsem se s ním potkala už ve společnosti vysoké mladé ženy, která byla jeho společnicí na oslavě jeho 66. narozenin v Českém Krumlově. Ano, byla to právě tehdy ještě slečna Ivana. I s ní jsem natáčela a i tento rozhovor rovněž zmizel bez archivace.

V životě potkáváme lidi, které míjíme, a nevíme, jakou roli pak budou hrát. A takové, na něž nikdy nezapomeneme. Právě k nim patřil Karel Gott. Jeho písničky mě provázely od mládí a díky té fotce jsem s ním pořád na stejné vlně...

Spustit audio

Související