Barvířské rostliny používali naši předkové odnepaměti

Aksamitník neboli afrikán, kvetoucí nať afrikánu s kamencem vytvoří zlatožlutou barvu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Aksamitník neboli afrikán, kvetoucí nať afrikánu s kamencem vytvoří zlatožlutou barvu

Od světle růžové přes žlutou, zelenou, až k hodně tmavě hnědé. Nádherné tóny vykouzlíte při barvení látek nebo vlny rostlinami. Díky barvířským rostlinám dokázali už naši předkové po staletí tvořit různé odstíny barev textilií pro své oblečení. Které rostliny patří mezi barvířské a jak na to, aby barva byla stálá i po letech?

Mezi barvířské rostliny patří například rmen barvířský, třezalka tečkovaná, jasan, celík zlatobýl, ořešák a mnoho dalších. Pro zamýšlený barevný odstín je důležité, kterou část rostliny použijeme. A zapomenout nesmíme ani na mořidlo.

„Pro ustálení barvy, zvýšení trvanlivosti a zvýraznění odstínů je potřeba použít mořidlo, tedy různé chemické sloučeniny; používá se také ocet, kamenec, vinný kámen, ale i moč. Mořidlo ovlivňuje výsledný odstín. Některá mořidla je dobré používat jen pro vlnu a hedvábí, tedy vlákna živočišného původu, a jiná pro vlákna rostlinná,“ říká Jarmila Skružná, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kvetoucí nať afrikánu s kamencem vytvoří zlatožlutou barvu, listy bezu černého se zelenou nebo modrou skalicí dají zelenou barvu, kopřiva dvoudomá s kterýmkoliv mořidlem vytvoří odstíny zelené, květy měsíčku zahradního s kamencem žlutou, mladé výhonky ostružiníku s kamencem krémově hnědou, kořen svízele syřišťového s kamencem růžovou až červenou, nať rdesna barvířského zase modrou barvu.

Vzorník vlny - rostliny a mořidla

Mezi nejvýznamnější barvířské rostliny patří:

Světlice barvířská, její květy obsahují červené a žluté barvivo. V minulosti se světlicí barvilo hedvábí a lněné látky a připravovala se z ní barevná líčidla. Rezeda žlutá obsahuje ve všech částech rostlinného těla žluté barvivo, nejlépe barví její stonky a listy. Pomocí mořidel (v tomto případě kamence) můžeme barvit především vlnu a hedvábí na jasně žluto, při použití chloridu cínatého pak na žluto-oranžovo. Se skalicí se obarví látky na olivovou barvu. Výtažek z borytu barvířského byl oblíbeným barvivem už u Keltů. Díky němu získáte převážně modře nebo purpurově zbarvené textilie. Kručinka barvířská a její kvetoucí vrcholky větviček i s květy mořené kamencem dávají krásně žlutou barvu. Mořena barvířská byla známá už ve starověku, její kořeny obsahují barviva alizarin a purpurin. Sytě červená barva se získá z barvicí lázně mořenového kořene, kdy je mořidlem kamenec a vinný kámen.

Botanička Jarmila Skružná jako příručku pro barvení rostlinami doporučuje knihu své bývalé kolegyně Věry Bidlové nazvanou Barvení pomocí rostlin.