Architekt Petr Pešek

10. listopad 2012

Jihočeši

Památkář Petr Pešek|foto:Ivan Studený, Český rozhlas

I když je Petr Pešek rodilý Pražák, Český Krumlov se mu stal opravdovým domovem. „Já jsem vlastně po osmašedesátým do jižních Čech emigroval. Bylo to nejdál od Prahy, ale pořád ještě uvnitř hranic naší země. Já jsem nechtěl utýct ven,“ uvažuje architekt, který do Českého Krumlova nastoupil na místo památkáře v jednatřiceti letech, v listopadu roku 1969. „Kromě města jsem měl na starosti ještě českokrumlovský a prachatický okres. Byla to moc zajímavá práce, dokonce ze začátku jsem si myslel, že bych měl spíš za to platit, než dostávat ještě nějaké peníze,“ směje se Petr Pešek, když vzpomíná na své jihočeské začátky.

Sedmdesátá léta v Českém Krumlově, kdy začala velká asanace a rekonstrukce města, považuje za velmi vzrušující období. Zkoušely se nové stavební technologie, práce památkářů dostávala novou náplň. „To všechno ale trvalo jen sedm let. Byl jsem totiž hrozně komplikovanej a problémovej památkář. Všechno skončilo ve chvíli, kdy se měla dělat jižní strana náměstí a já na té studii viděl spoustu bourání. S tím jsem se nemohl smířit,“ vzpomíná na konec své památkářské kariéry Pešek.

Mezi tím ale začal se svou budoucí ženou Janou pracovat na unikátním keramickém modelu města, který dodnes obdivují návštěvníci českokrumlovského muzea. Práce se protáhly na sedm let a Petr Pešek s úsměvem říká, že se za tu dobu stačil rozvést, zamilovat a znovu oženit: „V našem domě vyrůstalo tři až pět dětí. Bylo to ale těžké období, oba jsme byli na volné noze, Jana neměla žádnou mateřskou, ale nějak jsme to zvládli.“

Společně restaurovali a vytvářeli repliky historických váz na domech v Českém Krumlově a Českých Budějovicích, významně se podíleli na obnově některých sakrálních staveb v pohraničí. Pak ale přišla zajímavá nabídka na stavbu kachlových kamen; tahle zakázka z Rakouska určila další směřování celé rodiny. Peškovi vyráběli a stavěli kachlová kamna pro mnoho domácností, ale vytvářeli repliky či restaurování kamen v komnatách mnoha českých zámků. V kamnářském řemesle dnes pokračují oba synové.

Po Sametové revoluci se Petr Pešek výrazně angažoval v Občanském fóru, stál u založení Střední umělecko průmyslové školy sv. Anežky a ještě dříve u zrodu Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově. Pracoval na zásadní proměně českokrumlovské zámecké věže a hrádku. „Byl to určitý průlom v památkové péči, ale na druhou stranu musím říct, že se ta obnova udělala velmi špatně. Ta věž má ještě další alchymistické vzkazy, které jsme tenkrát nemohli tušit,“ lituje Petr Pešek, který ale stále doufá, že jednou uvidí barevnou krumlovskou krasavici v plné parádě.

Poslechněte si celé vyprávění tak, jak jej zaznamenala redaktorka Pavla Kuchtová.

Play / pause