80 procent školáků nedodržuje pitný režim. Není ale nutné jim nutit nápoje, vodu přijmou i z jídla

8. březen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dítě, pití, lahev

Dostatek tekutin znamená zdravé ledviny a zdravý život. To zdůrazňuje primář dětského oddělení Nemocnice Strakonice Martin Gregora. „Dobře se nám pracuje, nejsme unavení, nebolí nás hlava. Na druhou stranu nelze říct, že nedostatek tekutin by hned musel znamenat nezdravé ledviny a ohrožení života,“ dodal.

Pravdy a mýty o pitném režimu nejenom dětí tedy pojmenoval v pořadu Zdravíčko Českého rozhlasu České Budějovice.

Lidský organismus tvoří ze tří čtvrtin voda, je proto logické, že mu ji musíme dodávat. Čím menší dítě, tím větší je poměr vody v jeho těle. Příjem tekutin přitom závisí na hmotnosti. U malých dětí počítáme 110 až 150 mililitrů na kilogram váhy. To podle pediatra Martina Gregory platí pro výpočet pitného režimu dítěte do 10 až 15 kilogramů. „Pak už bychom se dostávali ke dvěma litrům, což je ale pro dítě zbytečně moc,“ upozorňuje lékař.

Jaké dávky tekutin jsou tedy správné?
U kojenců počítáme příjem přesně: 110 až 150 mililitrů na kilogram váhy. Dále si pamatujeme přibližně 1,5 litru denně u malého dítěte, pro školní dítě platí zhruba 2 až 2,5 litru a pro dospělého kolem 2,5 litru. Tělo zdravého člověka si vždycky řekne. Je dobře, abychom vnímali jeho potřeby a podle toho se zařídili, ono na tom nic složitého není. Zatímco hlad pitím můžeme obelstít, žízeň ničím neobejdeme.

Řekne si i dětský organismus o svou potřebu vody?
Řekne, ale hrající si dítě takové volání těla nemusí vnímat, proto je potřeba, aby na to dospělý dohlédl. Podle průzkumů 80 procent školáků nedodržuje pitný režim. Neznamená to ale, že by většina dětí byla kvůli tomu nemocná. Ony to dopijí, pokud nepřijmou tekutiny dopoledne, učiní tak odpoledne. Jsou dny, kdy mají děti tekutin méně, ale také dny, kdy to vyrovnají, protože jich mají zase více.

Jaké tekutiny by ale děti měly přijímat?
Jako pediatři jsme nejraději, když převážnou většinu tekutin tvoří čistá voda. Ale ne vždy dítěti chutná, takže chceme-li, aby svůj objem vypilo, musíme mu pitný režim zpestřit - mohou to být i sladké nápoje, ale všeho s mírou. A musíme mu umožnit tu navíc přijatou energii vydat, tedy musí mít i dostatek fyzické aktivity. U zdravého a správně se vyvíjejícího jedince nejsou sladké nápoje takový problém, horší je to u obézního dítěte, které potřebuje i specifický jídelníček.

Má obézní člověk vyšší potřebu tekutin?
Svým způsobem to platí, pokud obézní více pije, má menší potřebu jíst, na tom jsou založeny redukční diety. Ale: když si řekneme, že chceme vypít 2,5 litru, tak se to jeví jako velké množství, a tak potom potkáváme dámy, kterou jdou na cvičení, v jedné ruce karimatku a v druhé dvě lahve vody. To není potřeba. Tělo je schopno si vodu tvořit. Část jí získává vlastním metabolismem, zhruba kolem 300 mililitrů. Velká část vody se do těla dostane i z pevné stravy, kolem 800 mililitrů. Takže nám zbývá dopít asi 1300 mililitrů, a to není zas tolik. Poslouchejme své tělo, bude-li horko a hodně toho vypotíme, budeme mít žízeň a úbytek tekutin dopijeme. Bude-li zima, naše spotřeba i potřeba nebudou takové.

Pití, voda, sklenice

Může si člověk nadměrným příjmem tekutin naopak ublížit?
Ano, mohl by. U zdravého člověka sice ledviny přemíru tekutin zvládnou, ale je to zbytečná zátěž.

Co bezprostředně hrozí dehydratovanému dítěti?
Mírný nedostatek tekutin je častější a projevuje se únavností, nevýkonností, bolestmi hlavy. Teprve později dochází k dehydrataci, odvodnění často nastává při infekčním onemocnění, například prodělává-li dítě střevní průjmové onemocnění doprovázené zvracením, pak může k odvodnění dojít velice rychle. Dítě je hadrovité, apatické, mohou se dostavit i křeče. Je třeba dítě zavodnit, buďto prostřednictvím rehydratačních roztoků, které dostanou rodiče v lékárně, anebo je potřeba dítě hospitalizovat a podat infuzi nebo sondu. Podávat sladkou kolu se příliš nedoporučuje, sladký nápoj v první okamžik pomůže, ale ve střevě naopak růst bakteriálního onemocnění podpoří.

Pozná se správná funkce ledvin z krve?
Do určité míry ano. Poznáme, jak ledviny fungují, jaké jsou hladiny minerálů v krvi a jaká je tedy filtrační schopnost ledvin.

Kdy poprvé vyšetřujete novorozencům ledviny?
Ultrazvukem ještě v porodnici. Není to vyšetření povinné, ale my ho ve Strakonicích provádíme už řadu let. Vyšetřit dítě v prvních dnech života je důležité, byť řadu dysfunkcí dokážeme najít už v prenatálním stavu. Přesto vyšetřením po narození můžeme odhalit vady, kterým se později budeme muset věnovat.

Existují i dětští pacienti na dialýze?
Ano, jsou to tisíce dětí, které jsou soustřeďovány ve třech dialyzačních centrech v republice. Dokonce i některé děti dospějí k transplantaci ledviny. Ročně asi kolem deseti dětí. Nemusí to být ale dětská ledvina, jsou to štěpy od dospělých dárců.

Vnučka málo pije a málo jí. Ze zeleniny a ovoce skoro nic. Máme strach, že má málo tekutin…
V zásadě to problém není. Bude to jedna z těch holčiček, které patří do oněch 80 procent dětí, co denně své optimum nesplní. Ale jestli je čilá, jeví se zdravě, pak jí nic neschází. Ona si tu vodu přijme i z ostatní potravy. Nemusí to být jenom šťavnaté jablíčko, dokonce i v rohlíku je voda. Zaměřte se na to, zda netrpí zácpou, to může být signál nedostatečného příjmu tekutin. Pak zařaďte polévky, omáčky, pokuste se dítě obelstít, multivitaminové nápoje bych zase tolik nedoporučoval, abychom to s příjmem vitamínů a minerálů nepřehnali.

Spustit audio