140 ubytovacích objektů plánuje developer u Lipna. Chce zastavět 25 hektarů poblíž Frymburku

„Roste nám za zády něco, co možná pohledově bude hezké, ale bude tady velký turistický ruch a prostě ta okolní příroda tím bude hodně dotčená,“ říká Jana Tichá, která má poblíž plánovaného Rekreačního parku Kovářov chatu.

Obavy ze zastavování volné krajiny má i Blanka Lavičková, která zastupuje nový spolek Chatová osada Hrdoňov. „Ten záměr by měl mít plot. Ploty obecně v této krajině byly i chatařům zakazovány, aby zvěř mohla volně procházet. Dneska, a to tu stojí jen pár nových objektů, se osobně setkáváme s tím, že srnky běhají zmateně až na kovářovskou náves,“ popisuje.

Místní chataři vytýkají investorovi zábor volné krajiny včetně hodnotných luk na levém břehu Lipna. Bojí se dalšího zhoršování kvality vody v jezeře. A upozorňují, že komunikace nejsou připravené na zvýšenou dopravní zátěž.

Zásadní výhrady k projektu má i občanské ekologické sdružení Calla. „My ten záměr kritizujeme kvůli závažným vlivům na životní prostředí. Týkají se například ochrany biologické rozmanitosti, chráněných druhů, krajinného rázu nebo záboru zemědělské půdy. Chráněné druhy ptáků, bramborníčci a chřástalové polní, tam mají svá teritoria, o která samozřejmě přijdou,“ vysvětluje zástupce sdružení Jiří Řehounek.

Krajský úřad teď vrátil investorovi k přepracování dokument o posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Podle Kateřiny Pernikářové z odboru životního prostředí musí lépe popsat, jak hodlá bránit případnému poškození přírody.

Čtěte také

Bývalá kasárna pohraniční stráže u Přední Zvonkové chce investor proměnit v apartmánový komplex

Jak doplňuje starosta Frymburku Oto Řezáč, vystavět areál na Kovářovském poloostrově umožňuje územní plán obce. „Městys je právně zodpovědný, a když vám změníme územním plánem pozemek, který byl určený k výstavbě, tak máte možnost nás zažalovat o újmu škody. V tomto případě by se jednalo o stamiliony korun, a to si nemůžeme jako obec dovolit,“ uvádí.

„Říkáme si: Pojďme jim to co nejvíc zregulovat, natlačit je do dovybavení infrastruktury, hlavně vodohospodářské, to znamená rozvody vody, kanalizační síť, čistírny,“ doplňuje Oto Řezáč.

K záměru se vyjadřuje i Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Podle jejího mluvčího Jana Dvořáka zatím není důvod zpřísňovat stupeň ochrany. „Pro správu národního parku je klíčový územní plán a jeho limity. Celá tato oblast je v zonaci vymezena jako třetí, nebo dokonce čtvrtá zóna CHKO, tedy území s nejnižším stupněm ochrany. Za celou dobu se nenašel důvod tento stupeň ochrany zpřísňovat,“ komentuje.

Za Rekreačním parkem Kovářov stojí dvě rakouské společnosti se sídlem v Lipně nad Vltavou. S úřady a dotčenými orgány komunikují prostřednictvím datové schránky. Na přepracování dokumentace má investor až tři roky.