Zdena Kolářová: Móda

V dvojnásobné izolaci mi dělá společnost televize a kanál ČT3, tedy Televize třetího věku. Její vznik považuji za jedno z mála geniálních programových  rozhodnutí. My senioři, tu najdeme pořady prastaré a zhusta nás to přiměje k nostalgickým vzpomínkám.

Nejen na dílka samotná, ale třeba i na to, co jsme v té době prožívali. Některé inscenace se vyznačují velkou naivitou, jiné dokazují, jak kvalitní produkce kdysi vznikala. Že byly doby, kdy herci mluvili tak krásně, že jim bylo i rozumět. Ale to jsem kousek vedle, než jsem chtěla. V programové nabídce trojky, jsem našla i průřez módními přehlídkami šedesátých let od Paříže až po Prahu.

A byla jsem okouzlená, jaké krásné oblečení tehdy ženy nosily. Rozšířené sukně těsně nad kolena, jejichž rafinovaná délka udělá z ženských nohou velké tajemství. Vlající zvony na kabátových modelech, k tomu nádherné klobouky a šály. Nadčasové lodičky a kabelky z kvalitních materiálů. Žádné minisukně narvané na těle, odhalující každý špíček nebo dokonce bůček.

Žádné náušnice připomínající náčelníka pralesního kmene. Žádné barevné líčení, z kterého bychom mohli nabýt dojmu, že dotyčná dáma je na válečné stezce. Žádný tetovaný pavouk lezoucí z výstřihu plesových šatů a barevně potetovaná ruka evokující léčbu na popáleninovém centru.

Takovou esenci ženskosti, elegance a noblesy jsem už dlouho neviděla. Já vím, že si mnozí s vás řeknou, že ve svém věku nemám pochopení pro novou módu. A budete mít i pravdu. Mám prostě dojem, že opravdová elegance upoutá mnohem víc než stvoření, které přijde na společenskou akci v kalhotách s dírami, s hlavou omotanou starou záclonou a jediná stopa, kterou za sebou zanechá, jsou černé šmouhy od starých martensek.

Hezký den.