Výstava odstartovala speleologické dny v Chýnově

Zájemci si také budou moci vyzkoušet adrenalinové speleologické trenažéry, nahlédnout do nepřístupných částí jeskyně či zúčastnit se Velké jeskynní soutěže.

"Impulsem k této akci bylo uplynutí 125 let od zahájení dopravy vápna z chýnovského kamenolomu pomocí parní silniční lokomotivy firmy Aveling-Porter. I když o vápencovém lomu v Pacově hoře se konkrétně zmiňuje až zpráva z roku 1747, z historických pramenů lze dovodit existenci chýnovského vápenictví již v 15. století. Například před první světovou válkou bylo ve vápenkách zaměstnáno 260 dělníků a produkce činila až 17.000 tun vápna ročně," řekl dnes ČTK vedoucí správy jeskyně Karel Drbal. Tradice vápenictví na Chýnovsku se udržela až do roku 1964, kdy lámání vápence skončilo a v lomu se těžil pouze materiál na výrobu kamenné drtě. Poslední vápenka v Pacově hoře byla zbourána v roce 1972. Práce v lomu pokračovaly ještě do roku 1998, kdy byl proveden poslední, v pořadí 270. clonový odstřel. Opuštěný lom s okolím je nyní chráněn jako přírodní rezervace, dodal.

Chýnovská jeskyně je nejdéle zpřístupněnou jeskyní v Česku; loni oslavila 140. výročí objevení a 135. výročí zpřístupnění. Je světovým unikátem jako největší známé přirozené zimoviště netopýra řasnatého. Evropská noc netopýrů, která začne v pátek ve 20:00, je proto již tradiční akcí. Návštěvníkům bude o životě netopýrů v Chýnovské jeskyni vyprávět Vladimír Hanzal z České společnosti na ochranu netopýrů. Chýnovskou jeskyni objevil v červenci roku 1863 Vojtěch Rytíř, když mu podle historických pramenů spadlo kladivo do rozsedliny ve skále. Za úzkým otvorem potom objevil rozsáhlé prostory, jejichž délka se dnes odhaduje na více než 1300 metrů. O měsíc později jeskyni oficiálně prozkoumali a zmapovali tehdejší kustodi Zemského muzea v Praze Antonín Frič a Jan Krejčí. První návštěvníci se do jeskyně podívali již v roce 1868.