Vyrazte do Písku za divou zvěří. Obora U Vodáka slibuje daňčí a mufloní safari

9. září 2015
Česko – země neznámá

Jihočeský Písek patří k městům, odkud je to stále blízko k ryzí přírodě. Hned za vilkami na východním okraji města začínají hluboké lesy Píseckých hor, kde najdete celou řadu turistických cílů. Jedním z nich je i malá obora v údolí zvaném U Vodáka, kam se sjíždí pozorovatelé muflonů a daňků.

Písecká obora s mufloní a daňčí zvěří byla založena v roce 1975. Na oploceném území o výměře osmi hektarů nechybí potok, rybníček, rozlehlá světlá louka i skalnaté lesní úseky. Není tedy divu, že se v oboře nebývale daří muflonům, kteří dokáží spásat i kyselé a tvrdé trávy a kteří si na kamenech obrušují kopyta.

Mufloni si zvykli na návštěvy

Přestože je obora veřejnosti nepřístupná, je možné ji částečně obejít podél plotu. A kromě toho lze zvířata sledovat z pozorovatelny vybudované na západním okraji obory. Nedaleko posedu se nachází krmelce. Mufloni si za léta už na návštěvníky zvykli a nechají se nerušeně pozorovat, i když se zrovna nekrmí.

Pozorovatelna zvěře

Kdo se ale chce setkat s daňky, musí se chovat opravdu tiše a přijít se podívat nejlépe v časných ranních nebo pozdních odpoledních hodinách, kdy vycházejí na louku z okolních lesů. V osmdesátých letech byla obora domovem i laně jménem Líza, která byla k Písku převezena ze šumavské Kvildy a která se na dlouhá léta stala populárním zvířecím obyvatelem obory.

Zhruba 200 metrů od pozorovatelny zvěře se nachází parkoviště pro osobní auta. K oboře také vede několik značených turistických tras z Písku. Kousek od obory je i několik rybníků, ve kterých je možné se v létě vykoupat.

autor: Filip Černý
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.