Výjimečnou příležitost splout kaskády Hamerského potoka využily stovky vodáků z celé republiky

„My tady plaveme už padesát roků, krásné je to. Poprvé jsme jeli v roce 1974. Dneska jsme zatím jeli dvakrát a dvakrát jsme se cvakli, dvojka kaskáda je vždycky problém,“ vypráví skupinka vodáků, kteří přijeli z Ústí nad Labem.

O chvíli později vytahují na břeh lodě Michal a Petr z Táborska. „Je krásné počasí. Teče málo vody, takže občas člověk trefí šutr, ale jede to rychle, trvalo nám to asi dvacet minut. Jezdíme pokaždé čtyřikrát až pětkrát,“ popisují.

Příležitost splout Hamerský potok se vodákům naskytne jen výjimečně. „Potok obvykle není sjízdný, nemívá dost vody. Dá se jet, jen když se vypouští voda z Ratmírovského rybníka,“ vysvětluje ředitel akce Milan Hrabák.

Čtěte také

Jezdíme sem radši než k moři, říká olympijský vítěz Lukáš Pollert v budějovickém vodáckém areálu

Když voda z Ratmírovského rybníka naplní úzké koryto potoka, stane se z tříkilometrového úseku divoká řeka, na kterou se podle organizátora Pavla Šálka můžou vydat jen zkušení vodáci. „Není to jednoduchá voda, nahoře jsou čtyři kamenné kaskády. Už to vyžaduje velmi dobré ovládání lodi a zvládnutí eskymáckého obratu,“ říká.

Tomu odpovídají i podmínky pro účastníky. „Chceme, aby všichni měli plovací vestu a helmu, to je základ. Ta voda je nebezpečná, protože není hluboká, a když někdo zaplave, může se omlátit o kameny,“ připomíná Milan Hrabák.

Obvykle jsou na potoce branky, které vodáky navedou na ideální trasu. Letos ale v peřejích chyběly. „Běžně akci pořádáme jako závod v rámci Českého poháru vodáků, což se letos nepodařilo kvůli tomu, že se opravuje výpust na Vajgaru. Abychom ale nepřerušili tradici, udělali jsme nezávodní volné splutí pro radost,“ doplňuje Milan Hrabák.

Historie akce se začala psát v roce 1960, podle Pavla Šálka se vždy těšila velké oblibě. Na Hamerský potok přijíždí vodáci z celé republiky, letos jich bylo bezmála 300. Většina z nich si adrenalinovou jízdu zopakovala několikrát.