Voda z pramenu na místě zvaném Těšín u Českých Budějovic spolehlivě zažene všechny chmury
K prameni s pitnou vodou na kopci nad Českými Budějovicemi putovali lidé od nepaměti. Alej, která k němu vedla mezi poli, se během 20. století změnila v chodník mezi domy. Svého ducha ale místo přesto neztratilo.
Kdysi dávno, podle některých pramenů snad už v 16. století, byla u pramene postavena dřevěná kaplička, k níž přicházeli lidé postižení různými nemocemi. Nedaleko navíc vedla původní cesta propojující České Budějovice a Tábor, a tak bylo místo poměrně frekventované. Poutníci nazvali prameniště Těšín, snad pro útěchu i potěšení, které zde nacházeli.
Stará barokní kaplička, kolem které vděční poutníci věšeli votivní dary jako berle, vyobrazení uzdravených částí svých těl, svaté obrázky apod., byla v Josefínské době zbořena. Avšak záhy, už kolem roku 1810, došlo k její obnově.
V letech 1888 až 1889 byla na jejím místě postavena nová zděná kaple, jak ji známe dnes. Stalo se tak zásluhou zakladatelky kongregace sester Nejsvětější Svátosti Kristýny Šebestové (řeholním jménem Marie Magdalény) a péčí budějovického kněze na odpočinku P. Václava Petra ze sbírek dobrodinců.
Základní kámen byl položen 16. května 1888, dokončenou svatyni posvětil dne 15. září 1889 českobudějovický biskup Martin Josef Říha za přítomnosti asi pěti tisíc poutníků. Jedná se o jednoduchou kapli v neogotickém stylu, s malou věžičkou v průčelí. V nároží je dobře patrný základní kámen s datem posvěcení.
V roce 1988, kdy si lidé připomínali 100. výročí jejího založení, byla kaple nákladem obce Hrdějovice opravena. V roce 2014 se dočkal nové podoby i samotný těšínský pramen. Nevzhlednou betonovou podezdívku, ze které trčela železná trubka s vývěrem, nahradila elegantní kamenná stavba kryjící studánku.
Nedaleko těšínského pramene se nachází zastávka budějovické MHD „Hrdějovice – Točna“. Na místo také vede modrá turistická značka trasy Hluboká nad Vltavou – Borek – Lišov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
