Vladykové z Býšova by zírali. V jejich Vysokém Hrádku sídlí infocentrum Temelína
Když se v roce 1985 začala na jihu Čech stavět jaderná elektrárna Temelín, muselo stavbě ustoupit několik vesnic. Pár zajímavých stavebních památek ale v bezprostřední blízkosti elektrárny zůstalo. Například renesanční zámeček Vysoký Hrádek.
První zmínky o zámečku Vysoký Hrádek pocházejí ze 14. století, kdy ho koupil rod Vladyků z Býšova. V následujících stoletích se dějiny přes zámek valily úplně stejně jako přes stovky dalších českých šlechtických sídel.
Zmatky kolem třicetileté války sice Hrádek přestál bez úhony, v roce 1948 byl ale vyvlastněn a dostal se do správy zemědělského družstva. Zdevastovaná stavba se po roce 1989 vrátila původním majitelům. A v tom okamžiku se historie Vysokého Hrádku začala psát trochu jinak než u podobných staveb.
V osmdesátých letech se totiž doslova jen pár metrů od zámečku začalo se stavbou jaderné elektrárny Temelín. Stavbě padlo za oběť šest vesnic a osad, zámek ovšem zůstal stát. O architektonicky hodnotné stavbě nejdřív jednali památkáři, že by se mohla přeměnit na depozitář vltavotýnského muzea. Stavbu ale několikrát vykradli zloději, a tak z tohoto plánu raději sešlo.
V roce 1994 restituenti poničený zámek prodali elektrárenské společnosti ČEZ. Ta ho přebudovala na rozlehlé návštěvnické centrum s expozicí, věnovanou výrobě elektřiny. V severním křídle zámku se tak od roku 1997 můžete seznámit se základními principy atomového štěpení a energetiky obecně. V jižním křídle je následně detailně popsána přímo temelínská elektrárna.
Nechybí ani kinosál v podkroví a mlžná komora. V ní se můžete na vlastní oči přesvědčit, že prostředí, ve kterém žijeme, je doslova prošpikováno částicemi přírodního ionizujícího záření. Značná část exponátů je interaktivní a potěší především děti. Poblíž Vysokého Hrádku je i zámecký parčík s kaskádou tří rybníčků a udržovanými chodníky.
Pro zájemce o volnou prohlídku zámku otevírá Infocentrum ve Vysokém Hrádku každý den, včetně víkendů, od 9 do 16 hodin, v červenci a srpnu od 9 do 17:30 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusko chce změnit námořní hranice v Baltském moři. Finsko je proti, Litva to označila za provokaci
-
Vůči rozsáhlé hydře ruských služeb je třeba zakročit, burcuje Lipavský k omezení ruských diplomatů
-
Škoda dál roste. Advokát s ‚estébákem‘ podle policie zpronevěřili přes 150 milionů korun
-
Norsko oficiálně uzná palestinský stát. ‚Bez jeho uznání nenastane mír na Blízkém východě,‘ řekl Störe