Viliam Tankó: Šampión z chatrče

Viliam Tankó
Viliam Tankó
0:00
/
0:00

Viliam Tankó pochází ze Slovenska, z romského prostředí. Box miluje už od svých osmi let. Na svém kontě má řadu úspěchů jak v domácích, tak mezinárodních soutěžích. Ve svých 24 letech působí mimo jiné v poradní skupině slovenského vládního zmocněnce pro romské komunity, kde pomáhá mladým Romům.

Těžké dětství, bydlení v chatrči, podmínky nevhodné pro plnohodnotný život. Tím vším si prošel Viliam Tankó – slovenský reprezentant v boxu. Ani to ho ale nezlomilo. Právě naopak. Ještě jako chlapec se přihlásil do boxerského klubu v Tomášikově:

„Pan Ladislav Karácsony, bývalý československý reprezentant, tam otevřel klub a já a všichni moji kamarádi jsme se do něj přihlásili. Vyzkoušeli jsme si, jaké to je být boxery a hned po prvním tréninku nás to chytlo. Mě asi nejvíce, protože jsem u toho zůstal jako jediný z celého klubu.“

Velký obrat v kariéře nastal, když přestoupil do týmu Tomiho Kida. Do KO Box Clubu Galanta.

„Brzy jsme začali s dvoufázovým tréninkem, to znamená, že každý den jsme měli dva tréninky. Připravovali jsme se na první mezinárodní soutěže – mistrovství Evropy a mistrovství světa.“

Z okraje společnosti až do slovenské reprezentace

Od roku 2011 má v Galantě velmi dobré sportovní podmínky. Myslel ale i dál, a to na zdolání protivníka v ringu. Pomocnou ruku Viliamovi podal trenér Tomáš Kováč:

„Viliama jsem poznal jako osmnáctiletého, v době, kdy jsem sám ještě aktivně amatérsky boxoval. Vídal jsem ho na zápasech a už tehdy se mi líbil.“

Odstartoval z okraje společnosti, ale svým odhodláním, disciplínou a cílevědomostí se z chatrče na smetišti propracoval až do slovenské reprezentace:

„Vili se snaží ukázat ostatním, že není pravda, že Romové nemají šanci se prosadit či dokázat velké věci. Může být velkým vzorem nejen pro Romy, ale i pro mládež a ostatní v jeho věku.“

Boxer Tankó před zápasem necítí žádný stres, jen zdravou trému:

„Mám ten pocit rád. Když ho nemám, většinou prohraju. Když už mám jít na zápas a absolvoval jsem nějakou tu přípravu, vím, co mě čeká a jdu si to tam užít. Užívám si každou chvíli.“

Na svém kontě má několik vítězství a doma nejeden cenný kov.

„V roce 2014 jsem skončil třetí na MS Evropské unie v Bulharsku. Další velký úspěch přišel v Baku v roce 2015, na prvních Evropských hrách. Jela na ně obrovská výprava z celého Slovenska, asi 160 sportovců. Zpět na Slovensko jsme přivezli pět medailí.“

Nejcennější medaile? Jednoznačně olympijská

Trenér slovenského reprezentačního boxu Pavol Hlavačka těmito slovy před dvěma lety zhodnotil vystoupení na Mistrovství Evropy v Rumunsku, kde Viliam vybojoval bronz:

„Je to pro nás velký úspěch. Každá taková medaile pro slovenský box je mimořádně cenná. Vili dokázal získat již třetí medaili na podobné vrcholné akci. Dokázal, že na sobě stále poctivě pracuje a zlepšuje se. Už na začátku mistrovství jsem viděl, že jeho forma je opravdu velmi dobrá. Po losování jsme doufali, že by přes své soupeře mohl projít, což se také vyplnilo.“

Viliam Tankó vidí svoji budoucnost v profesionálním ringu. Sport vnímá jako skvělou příležitost na lepší život:

„Mým nejvyšším cílem jsou Olympijské hry. Ze Slovenska nebylo žádné zastoupení už víc jak 20 let. Takže by to už bylo potřeba.“