Vepřín v Letech už patří Muzeu romské kultury, jako první se změnila cedule na vratech

4. duben 2018

Vepřín v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, byl dlouhá léta předmětem sporů kvůli tomu, že narušuje pietu. Teď už je areál vyklizený a přešel do majetku Muzea romské kultury.

Fyzické předání všech budov i pozemků skončilo v úterý 3. dubna pozdě odpoledne. Stát za vepřín zaplatí firmě Agpi 450 milionů korun. Výraznou změnu ještě lidé v okolí nepoznají.

Jan Šarišský už tu ale v úterý vybalil úplně novou ceduli a zavěsil ji na vrata. Na ceduli je napsáno, že areál spravuje Muzeum romské kultury.

Změna cedule jenom dovršila fyzickou předávku celého areálu. „Podepsali jsme si předávací protokoly, nyní už jsme zahájili ostrahu objektu, která bude nepřetržitá, včetně hlídacích psů,“ potvrdila Jana Horváthová z Muzea romské kultury.

Ještě na jaře by měl začít archeologický průzkum a příprava na demolici. Podobu budoucího památníku hledá muzeum pomocí kulatých stolů a chystá také studijní cestu do Norska. „I díky těm veřejným debatám máme takovou představu, že by došlo k oddělení pietní části a právě areálu bývalého vepřína, kde by mělo být návštěvnické centrum i s nějakou expozicí,“ popsala Jana Horváthová.

Stát zaplatí za celý areál společnosti Agpi 450 milionů korun. Osmdesát procent této ceny má společnost dostat do poloviny dubna, zbytek částky po odvezení poslední kejdy, což může být až na konci léta. „Počítalo se s tím ve smlouvě předem, protože jarní období je nevyzpytatelné a ne všechna kejda se může uplatnit,“ uvedl místopředseda představenstva Jan Čech.

Podobu a celkovou náplň budoucího památníku romského holocaustu v Letech u Písku má potom určit architektonická soutěž.

Výběr událostí ohledně vepřína v Letech

1995 – O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora.

1997 – V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost Agpi, které vepřín patří, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za „přiměřenou náhradu“.

Od té doby se problém odsouval: k řešení problému se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva.

2005 – V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu,“ s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale „pro ty, kteří odmítli pracovat.“ Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků. Podobně jako Klaus se v srpnu 2014 vyjádřil poslanec Tomio Okamura (tehdy Úsvit), jehož slovy se zabývala policie. Trestní oznámení na Okamuru odložila s tím, že nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu.

2007 – V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se v roce 2012 vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS) a v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který řekl, že desítky milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.

2010 – V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice.

2013 – V červenci 2013 Výbor OSN pro lidská práva vyzval ČR, aby vepřín zavřela.

květen 2016 – V květnu 2016 ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr nevzešel. Začátkem srpna ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína.

září 2016 – V září 2016 se kvůli svým slovům o táboře stal terčem kritiky ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. Babiš se poté omluvil a od výroků se distancoval. Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína.

listopad 2016 – V listopadu 2016 vláda rozhodla o zadání posudku na ocenění areálu.

červenec 2017 – Loni 13. července si zástupci vlády a společnosti AGPI předali nabídky k případnému odkupu. Valná hromada firmy 31. července vyslovila souhlas s převodem areálu na stát a 7. srpna společnost AGPI oznámila, že nabídku vlády na odkup akceptuje.

srpen 2017 – Loni 21. srpna vláda schválila odkup vepřína a 23. října odtajnila smlouvu, ze které vyplývá, že za odkoupení vepřína stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané hodnoty.

duben 2018 – Firma Agpi předala 3. dubna 2018 vepřín státu. Podle smlouvy dostane do 16. dubna 80 procent z kupní sumy 450,8 milionu korun.

autor: Martin Pokorný | zdroj: ČTK
Spustit audio