Ve výbězích u Nového Dvora pobíhají domácí zvířata, divočáci i daňci
K zámečku Nový Dvůr na okraji vesnice Hluboká u Borovan na Českobudějovicku patří přes 60 hektarů zemědělských pozemků. Na těch hospodaří místní myslivecké sdružení. Výsledkem jejich péče jsou výběhy s divokými i domestikovanými zvířaty. Fungují trochu jako obora, trochu jako honitba a trochu jako safari.
Zámek Nový Dvůr má zajímavou historii, která je spjatá s církví. Postavený byl v letech 1680 až 1684 borovanským proboštem Konrádem Fischerem a na svou dobu nabízel poměrně pohodlné bydlení. Protože v okolí Hluboké byl tehdy drahý stavební kámen, nechal ho Fischer vystavět z podstatně levnějších cihel. Díky tomu zdi zámečku netrpěly od začátku tolik vlhkostí a nabízely dobrý tepelný komfort.
Nový Dvůr vytvářel především hospodářské zázemí pro nedaleký augustiniánský klášter, bydleli v něm správci okolních pozemků. Augustiniáni zámeček využívali zároveň i jako svou rezidenci, což byla jakási barokní předchůdkyně letního bytu pro mnichy.
Po zrušení borovanského kláštera Josefem II. získala Nový Dvůr šlechta. Po prvorepublikové pozemkové reformě ho pak koupila rodina Šafářů a v roce 1923 od nich pak někdejší ruský legionář Pravoslav Čejka. Zámeček přežil i rozkulačování v 50. letech a porestituční zmatky 90. let. Od roku 2009 ho mají pronajatý myslivci z Hluboké, kteří na okolních pozemcích chovají divokou i domácí zvěř.
Velká část pozemků je upravena jako obora. V současnosti v ní pobíhá na 70 kusů zvěře: jeleni, daňci, mufloni, divoká prasata. Na okolních pastvinách ale nechybí ani ovce, krávy, koně. Chov uzavírají voliéry s bažanty či drůbeží a rybníček plný kaprů.
Hospodářský užitek zvířat je zřejmý, důležité ale je, že areál je po předchozí domluvě přístupný i veřejnosti. Zvláště pro školy z okolí je Nový Dvůr vítaným cílem exkurzí a výletů. V létě se pak u zámečku odehrávají prázdninové tábory pro děti z celé republiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zdravotnictví už nyní částečně selhává. ‚Nemůžeme mít každé čtyři roky novou reformu,‘ říká náměstek
-
Ruští úředníci utíkají z okupovaných území Ukrajiny. Kremlem slibovaný kariérní růst se nekoná
-
Na americké univerzity se pozvolna vracejí 60. léta. Protesty mohou ovlivnit volby, soudí Klvaňa
-
Věda a výzkum stále bez ministra, Tuleja se vzdal nominace. ‚Zbytečný resort,‘ myslí si opozice