Ve velkých mrazech je třeba některé psy obléct a zvěř i ptáky přikrmovat

Vladimír Pavlíček venčí svého jokršírského teriéra Lukáše v parku v Českých Budějovicích. Lukáš má slušivý obleček. „Teď je to určitě nutné, v těchto mrazech bez toho vůbec nevycházíme. Trpí trochu na záda, a jak prochladne, tak musíme dávat injekce,“ vysvětluje.

Obleček má uvnitř flísovou vložku a obléct do něj psa je podle Vladimíra Pavlíčka jednoduché a rychlé. Mrazům také přizpůsobuje denní program. „Snažíme se být venku jen krátce, je to víceméně pokojový pes, chodíme akorát ráno a večer,“ popisuje.

Psům, kteří nejsou zvyklí na chladnější počasí, můžou chovatelé preventivně ošetřit i tlapky. „Existují různé balzámy, které se dají namazat na tlapky, takže každý den před vycházkou natřít na tlapičky. U dlouhosrstých plemen bych doporučovala vystříhat chlupy v meziprstí, aby se tam nedržely různé kamínky a nevznikaly takové ty mrazky,“ dodává veterinářka Lucie Míková.

Venkovní kočky si podle ní s velkými mrazy poradí. Vychází ven jenom na lov, jinak si naprosto bez problémů najdou úkryt.

I lesní zvěř se dokáže přizpůsobit. Nepohybuje se na velkých prostranstvích a najde si vhodný úkryt v lesích, kde chladné počasí lépe přežije.

Mrazy ale i tak mohou zvěři zkomplikovat život. „Pokud jsou větší mrazy, sníh zmrzne rychleji a delší dobu vydrží zmrzlý, což ztěžuje přístup k potravě. Čím je větší zima a víc sněhu, tím musí myslivci zintenzivnit svoji práci, to znamená, že se snaží zvěř podpořit především krmením a vytvořením podmínek pro přežití,“ říká myslivec Josef Schoř.

Ornitologové v souvislosti s mrazivými teplotami apelují na přikrmování ptáků. Potrava z krmítek může podle nich ptákům zachránit život. Lidé by měli přilepšit i vodním ptákům, kterým silné mrazy pokryly většinu vodních ploch ledem. Jde především o labutě a kachny divoké, ale i racky nebo lysky.