Ve Strakonicích odkryjí pozůstatky šibenice

"Pokud získáme grant krajského úřadu, chceme šibenici důkladně prozkoumat, ošetřit její zbytky a příští rok u ní umístit tabulku s textem," uvedl Michálek. Nevyloučil ani vytvoření naučné stezky z města, která by turisty zavedla přímo až k památce. Podobnou trasu má již dva roky západočeský Bečov nad Teplou, kde kdysi stávala kruhová vyzděná šibenice. Popraviště na Šibeničním vrchu mělo podle Michálka kamenný základ o rozměrech sedmkrát pět metrů a mohlo být přes dva metry vysoké. Na jeho existenci upozornil vědce deník píseckého kata Antonína Nymburského, který v obou městech vykonával popravy. Dvacetistránkový spis s přesnými daty exekucí je ve sbírkách Prácheňského muzea v Písku. Jeho listy jsou pro badatele zatím jediným vodítkem k unikátní památce. "Z katových zápisků víme, že poslední popravu ve Strakonicích provedl v červnu 1779," uvedl archeolog. Odkdy se na šibenici věšelo a kolik lidí zde zemřelo, budou archeologové teprve zkoumat. Stavbu chtějí i geodeticky zaměřit a okolí prozkoumat speciálním magnetometrem. "Možná tak najdeme skoby, kovové háky či jiné železné předměty. Vyloučeny nejsou ani kosterní pozůstatky a keramické střepy," řekl Michálek. Rozsáhlé pozůstatky zděného popraviště objevili archeologové před časem i v nedaleké Blatné.

Čtyřiadvacetitisícové Strakonice se kromě řady kulturních pamětihodností pyšní i národní kulturní památkou - gotickým hradem. Hrad založil zřejmě v 80. letech 12. století předek rodu Bavorů, který sem přišel z Moravy. Nyní v jeho částech sídlí kromě jiného Muzeum středního Pootaví a Šmidingerova knihovna.