V Českých Budějovicích si brzy budete moci prohlédnout někdejší morový špitál
Středověké špitály byly ve své době moderní zdravotnickou institucí. Ale asi nikdo z nás by si v nich nejspíš poležet nechtěl. V Českých Budějovicích se komplex jednoho takového středověkého špitálu dochoval dodnes. V době baroka byl sice přestavěn, ale v zásadě jeho dnešní podoba odpovídá původnímu stavu.
Po celé období středověku a raného novověku představovaly špitály jedno z mála opatření, jimiž se města mohla bránit šíření nakažlivých chorob. V době, kdy lidé ještě neměli ponětí o bakteriích a virech, se stavěly špitály pokud možno stranou lidských obydlí. Nejinak tomu bylo v Českých Budějovicích.
Středověký špitál vznikl sice na území Starého města, ale tak se označovala původní ves Budivojovice, vzdálená kilometr od městských hradeb. Nehrozilo tedy, že pocestní, nakažení třeba morem, zavlečou nemoc přímo do města. Přesto v průběhu dějin České Budějovice několikrát zdecimovaly epidemie právě moru nebo cholery.
S lékařským pokrokem byl špitál přebytečný
Nejstarší podoba budějovického špitálu, poprvé zmiňovaného roku 1371, zůstává neznámá. Není také úplně jasné, jestli stál vždy tam, kde stojí nyní, ale předpokládá se, že ano. A tak se většinou uvádí, že se v letech 1513 až 1515 na místě starší stavby postavil pozdně gotický morový špitál spolu s kostelem Nejsvětější Trojice. Celý objekt se pak o dvě stě padesát let později přestavěl a rozšířil.
V 19. století přece jenom lékařská péče pokročila, vystavěla se městská nemocnice a špitál byl najednou přebytečný. Přeměnil se tedy na českobudějovický chudobinec, který fungoval až do 50. let. Poté se objekt změnil na samostatné bytové jednotky, které ovšem stále obývali chudší lidé.
V roce 1977 se mezitím opuštěný a zanedbaný areál převedl do správy Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Poslední rekonstrukcí prošel v letech 2015 až 2016. Část prostor v něm nyní slouží jako kanceláře Národního památkového ústavu a část se postupně otevírá veřejnosti, včetně zahrady a kostela.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V Rusku zadrží dva lidi denně za vlastizradu. Počet odsouzených se zmnohonásobil, líčí Procházková
-
Požár u Omiše je jedním z nejhorších v historii Chorvatska, uvedl šéf hasičů. Sedm lidí bojuje o život
-
Stavební úřad nařídil zastavení prací na koncertní hale. Ostrava možná bude muset projekt přepracovat
-
Dětský certifikát je podle Tejce nedomyšlený. ‚Vypadly nám méně časté trestné činy,‘ přiznává Urbanová





