Uprostřed Šumavy vypráví česko-rakouské pohádky. Rozumí jim posluchači z obou stran hranice

15. srpen 2016
Helena Svobodová a Helmuth Wittmann společně vypráví česko-rakouské pohádky u portálu Schwarzenberského plavebního kanálu uprostřed šumavských lesů

K tradici plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanále neodmyslitelně patří také česko-rakouské pohádky. Ty si o víkendu vyslechli velcí a malí posluchači přímo u portálu kanálu uprostřed šumavských lesů.

Pohádky vypráví rodilá Češka Helena Svobodová a Rakušan Helmut Wittmann. Navzájem si sice téměř nerozumějí, ale jejich posluchači jim rozumí úplně vše. A to bez rozdílu věku i národnosti.

Vyprávění začíná troubením na lesní roh. Tentokrát zazněla Úplně prolhaná pohádka. Vypravěči ji našli v rakouském přepisu, ale původně je prý česká. „Chvíli vyprávím, přibližuji třeba prostředí a pak navazují rozhovory. Ty musí být tak postavené, aby tomu rozuměly rakouské i české děti,“ vysvětluje Helena Svobodová z folklórního souboru Libín-S Prachatice.

Na Šumavě vypráví česko-rakouské pohádky už více než deset let. „Pro mě to znamená, že lidé mají k sobě blízko, když chtějí,“ komentuje. A vůbec není na obtíž, že ani ona sama němčině zase tolik nerozumí. „Já neumím plynně německy, Helmut neumí česky, ale když jsou určité výrazy, tak víme, co znamenají,“ říká.

Pro Helmuta Wittmanna z Horního Rakouska je česko-rakouské vyprávění jakýmsi symbolem, protože spojuje lidi, kteří vlastně jsou z jednoho regionu. A to, že mu někdo možná nerozumí slovo od slova, vypravěči vůbec nevadí. Moc dobře ví, že musí používat gesta a mimiku, a příběh částečně odehraje.

Pohádku, která zněla částečně v češtině a částečně v němčině, si o víkendu poslechl například Jakub. „Německy moc neumím, ale ty pohádky znám, protože maminka mi je vyprávěla, takže jim rozumím,“ řekl.

  • Aktuální dění
  • Zpráva