Údolí potoka Židova strouha je jak z westernu. Jen v kapesním rozměru jižních Čech

10. březen 2016
Česko – země neznámá , Česko - země neznámá

Ohnivé léto, Čertova nevěsta, Zlatí úhoři nebo Metráček. Všechny tyto filmy se mohou pochlubit záběry z kaňonu potoka Židova strouha. Přibližně dvacet kilometrů dlouhý vodní tok se tak řadí mezi nejoblíbenější filmařská místa v Česku. A není divu. Podobně romantické scenérie najdete málokde.

Židova strouha pramení nedaleko vesnice Bzí v okrese České Budějovice na jihu Čech. Prameniště se nachází kousek od zpustlého zámku, na louce u Nového rybníka, pod chátrajícím areálem zemědělských provozoven.

O co bezútěšněji vypadá místo zrodu potoka, o to veseleji a krásněji působí Židova strouha na svém dolním toku. Zprvu nevýrazný potůček, napájející řadu rybníků, se postupně zařezává do skalnatých úbočí, porostlých duby a borovicemi a vytváří tak úchvatná zákoutí, plná zajímavých rostlin i živočichů.

Dodnes se přesně neví, kde se vzalo jméno Židova strouha. Doloženo je už z dob baroka a my se dnes můžeme jen dohadovat, jestli potok patřil nějakému Židovi, nebo jestli jde o zkomoleninu slova žito. Existuje i romantická pověst o Židech, kteří se v místních jeskyních schovávali před pronásledováním. Židé si sice od svých sousedů v průběhu dějin užili příkoří víc než dost, ale v údolí potoka se téměř jistě neukrývali.

Skály pokrývá žlutý lišejník Chrysothrix chlorina

Židova strouha se mezi Bechyní a Týnem nad Vltavou vlévá do řeky Lužnice. Na svém krátkém toku od pramene k ústí klesá o 184 výškových metrů. Zvláště na dolním toku, který byl prohlášen přírodní památkou, tvoří bystřina různé slapy a po sebemenším dešti zaplavuje rozsáhlé úseky žlutě značené cesty v údolíčku. Cesta podél nejhezčích partií Židovy strouhy je tak vhodná pro ty, kterým nevadí zdolávání přírodních nástrah.

autor: Filip Černý
Spustit audio