Úctyhodná ZAKA

ZAKA je akronymem hebrejského spojení „Zihuj korbanot ason“ neboli „Identifikace obětí neštěstí“ a již samo toto označení vypovídá o jedné stránce života v Izraeli: nutnosti vyrovnat se s terorismem.

Ať již jeho obětmi byli izraelští civilisté v kavárnách, autobusech či naposledy v dosud nevídaném rozsahu v blízkosti Gazy, na místo zkázy se vždy bez odkladu dostavili i muži a ženy sdružení v ZAKA. Jsou jimi především ortodoxní Židé, a přestože v Izraeli panuje určité napětí mezi ortodoxně náboženskou a sekulární částí obyvatel, činnost organizace ZAKA provází všeobecná úcta. Její práce je totiž nesmírně traumatizující, vyžadující silnou osobnost a velkou míru obětavosti. V souladu s židovskou náboženskou tradicí jde jen o akt milosrdenství, a členové ZAKA proto pracují zcela nezištně. Dbají na to, aby těla obětí případně jejich nejmenší části byly přesně identifikovány, a následně tělesné pozůstatky připravují k pohřbu podle tradičních rituálních zvyklostí.

ZAKA byla založena v roce 1995 a ve shodě s jejím posláním v ní působí jen dobrovolníci. Ti se nejprve učí, jak s pietou a podle talmudského práva shromáždit tělesné pozůstatky zavražděných včetně krve. Osvojují si též různé metody identifikace s pomocí rentgenového záření, rozboru DNA, otisků prstů či podle chrupu. Na závěr přípravy musí adepti nelehké práce složit zkoušku, která musí nejen potvrdit jejich odborné znalosti, ale i dostatečnou fyzickou a psychickou odolnost.

Dobročinný charakter organizace zvýrazňuje skutečnost, že její činnost není financována ze státního rozpočtu, ale výhradně z darů, přestože členové ZAKA spadají jako součást izraelského bezpečnostního systému pod policejní vedení. Jsou v neustálém vzájemném spojení a podle potřeby se na místo neštěstí dostavují podle svého vnitřního členění. Součástí ZAKA je tak například i skupina potápěčů.

ZAKA dnes sdružuje na 3000 dobrovolníků, kteří už také nepůsobí jen v Izraeli. Členy mezinárodní složky organizace tak bylo možno v minulosti spatřit na místech protižidovského terorismu v Indii, Turecku či Jordánsku.

Větší pozornost věnovaná organizaci po říjnové tragédii však současně upozornila i na jiný málo známý fakt: členy ZAKA nejsou jen Židé, ale také křesťané, Drúzové, beduíni a muslimové. K těm například patří i Jamal Waraqi, který 7. října zasahoval ve městě Sderot. „Co se zde stalo,“ řekl, „nemělo s islámem nic společného…. Byl to jen projev krutosti a nespoutané nenávisti.“

Možno dodat, že ZAKA je jakékoliv zášti pravým opakem. Jak praví zásada, kterou se řídí: „Zachránit ty, kdo mohou být zachráněni, uctít ty, kdo zachráněni být nemohou.“