Tříbarevné semafory se objevily v roce 1918 v New Yorku a ovládaly se manuálně. Praha se dočkala v roce 1930
Řízení silniční dopravy pomocí mechanické signalizace si poprvé vyzkoušeli v roce 1868 před londýnským parlamentem. Tamní semafor měl však pouze dvě barvy a musel ho obsluhovat strážník.
Tříbarevné semafory s červeným, zeleným a žlutým světlem se objevily až v roce 1918 v New Yorku. I ty se ovládaly manuálně. První automatický semafor začal fungoval v roce 1927 v Británii.
Tři roky na to se prvního semaforu dočkala i Praha. První automatický semafor pro automobilovou dopravu byl nainstalován v roce 1930 na křižovatce Václavského náměstí s Vodičkovu ulicí.
Žádná velká sláva to ale nebyla. Pražané si stěžovali, že je semafor zdržuje, v ulici se hromadí auta, vznikají zácpy. Kritiky nového semaforu plnily denní tisk a policejní ředitelství muselo vydat vyhlášku, která upravovala způsob řazení aut.
Po zavedení jízdy vpravo prošel systém světelné signalizace několika změnami. Na řadě míst přibyla i přechodová návěstidla. V roce 1939 už byly v Praze automatické semafory na 33 křižovatkách. Na přelomu 60. a 70. let semafory definitivně zastoupily práci strážníků.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
