Šumava přesahuje člověka a jeho život. Šumavští bardi Fibich a Staněk se sešli v Literárním salónu

18. březen 2024

Knihovna Jiřího Mahena pořádá množství literárních večerů a besed spisovatelů se čtenáři, některé z nich jsou označovány jako Literární salóny. Únorový salón se konal v Kleinově paláci na náměstí Svobody v Brně, kde se v působivém prostředí představili básníci Ondřej Fibich a Jiří Staněk. Oba autoři spolu s moderátorem večera Radkem Štěpánkem jako by levitovali nad rušným náměstím v proskleném výklenku, který se pro ten večer proměnil v jeviště.

Na plakátě byli uvedeni jako šumavští bardi, na Šumavě či v Pošumaví opravdu už dlouho žijí, pracují a tvoří. Oba ale mají moravské kořeny a do Brna přijeli představit své nové básnické sbírky. Ondřej Fibich knihu Anděl v cirkuse (vydalo nakladatelství Druhé město) a Jiří Staněk knihu Otevřely se dveře (vydalo nakladatelství Dobrý důvod).

Ondřej Fibich se narodil 27. ledna 1954 v Praze-Karlíně – před pár týdny tedy oslavil 70. narozeniny. Redaktorka Alena Blažejovská se s ním sešla už loni na Horské Kvildě. Na Šumavě totiž spisovatel nejen bydlí, ale Šumavu svým bytím i psaním spoluvytváří – tak jako kdysi prozaik Karel Klostermann. Ve své knížce Za obzorem – několik vzpomínek, kterou před časem vydal vlastním nákladem, v doslovu píše: „Přejdou tři generace a nade vším zvítězí čas. Vždyť něco jiného je si o té době číst, a něco jiného je prožívat ji na vlastní kůži.“

Čtěte také

To jistě. Ale i čtení a poslouchání textů má velký význam. Samozřejmě, že důležité je znát nejen text, ale i kontext. A tak vězte, že Fibichově matce kdysi před smrtí utopením zachránil život básník a kněz Jakub Deml. Její rod pocházel z Bítova – později zatopené obce… Dva texty z Fibichovy knížky Za obzorem čte na nahrávce herec Vladimír Hauser.

V jednom z nich autor vysvětluje, že jeho předci mívali ve Starém Bítově hostinec U Fischerů a praděda býval ve vsi při soutoku Dyje a Želetavky starostou. Fibichova babička se vyučila v zámecké kuchyni bítovského barona Haase, mezi jehož nejoblíbenější jídla patřily kynuté bramborové lívance.

Další texty však už čte Ondřej Fibich sám na dokumentárním záznamu z vystoupení v Kleinově paláci. Jde o básně i prózy – nejen s cirkusovou tematikou. Autor zdůrazňuje, že je zapotřebí nezapomínat na svoje předky i literární předchůdce, a skládá poctu básníku Jaroslavu Seifertovi – jako umělci i jako člověku.

Šumava ve střetu zájmů

K Šumavě Fibich říká: „Dnes je to profláklá obchodní značka. O tom divném prostoru píše každý, kdo má ruce a nohy. Spíš to vypadá, že to píšou nohama. Šumava je ale něco, co přesahuje člověka a jeho život. Je tam krásná mytologická postava Lesní Matky, která je královnou Šumavy – tak jako mají Krkonoše Krakonoše a Brdy Fabiána. Akorát že byla odsunuta s původními německými sedláky… V jedné pověsti Lesní Matka říká: Já jsem tady tak dlouho, že tu byl třikrát les a třikrát ves. – To je fantasticky vystižená cesta lidských civilizací a divoké přírody. To je ta paměť, na kterou my nejsme geneticky nastavení. A to právě člověka děsí. Když třeba vidí holé kůrovcové stromy, tak nechápe, co je to proti stovkám a tisícovkám let těch stromů…“

Šumava je podle Fibicha území, které je neustále ve střetu zájmů různých skupin. „Jsou tam developeři, Národní park, původní obyvatelé a přistěhovaní obyvatelé a každý si to chce hrát podle sebe. Ale rozporuplnost existuje v celých těch dějinách, jen je oblečená v jiných šatech.“

Spisovatel a básník Ondřej Fibich se svou knihou Cesty k Šumavě

Básník Jiří Staněk se narodil v roce 1957 v Brně a vystudoval Gymnázium Matyáše Lercha. V roce 1981 se však ocitl ve Strakonicích, a to po studiu farmacie na Slovensku. „Já jsem z Brna víceméně utekl v roce 1976 na vysokou školu do Bratislavy,“ přiznává. „Pak jsem dostal místo ve Strakonicích.“ Rozhodující přitom bylo, kde získám i ubytování a také zaměstnání pro manželku. „Strakonice ale nejsou Šumava, to je Pootaví,“ upřesňuje. „Ale Šumava je pro mě nahoře placatá a nudná. V Pošumaví je to pestřejší, s mezičkami, poli, rozhozenými vesničkami, ty jsou zajímavější.“

Zveme vás

Březen je měsíc knihy, a tak vás zveme i na další literární pořady Knihovny Jiřího Mahena v Brně. V úterý 19. března od 17 hodin proběhne na Kobližné ulici večer věnovaný historikovi Michalu Konečnému a jeho knize Apollo a Marsyas, vyprávějící příběh umění na Moravě.

V pondělí 25. března v 17 hodin začne pořad Křižovatka Střed – Večer s Kētosem. Je to prolog mezinárodního literárního projektu Křižovatka Střed. V jeho rámci se budete moci setkávat se středoevropskými spisovateli a spisovatelkami. Během Večera s Kētosem představí česky mluvící vídeňský spisovatel, překladatel a nakladatel Ondřej Cikán své nakladatelství a vlastní tvorbu. Čtení bude dvojjazyčné, ale znalost němčiny nebude zapotřebí.

Spustit audio

Související