Studentky dobrovolně pomáhají v hospici. Přišly navíc s nápadem na uměleckou terapii

„Mě dojímá, že takto mladá děvčata jdou do oblasti, která je většině jejich vrstevníků uzavřená. Studentky v šestnácti letech docházejí dobrovolně do Domova Matky Vojtěchy a hospice a ve svém volném čase pracují s nemocnými lidmi,“ říká učitelka Věra Chválová.

Právě ona dívky seznámila se soutěží, kterou vyhlašuje ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s regionálním Eurocentrem. „Všichni soutěžící měli za úkol rozhlédnout se kolem sebe a pomoci něco zlepšit. Děvčata přišla s něčím originálním,“ dodává učitelka.

Studentky prachatického gymnázia rozpracovaly vlastní zkušenosti, jak pomáhat pacientům uměleckými terapiemi - zpěvem, hudbou nebo malováním. „Já jsem se setkala s jednou klientkou, která odmítala jakkoli spolupracovat s personálem. Tak jí ukázala arteterapii, což je vlastně malování, kreslení. Těmto pacientům musím vést ruku. Máme ta úkol je zabavit, když jsou nuceni strávit zbytek svého života v sociálních zařízeních,“ popisuje Helena Eichlerová z kvinty.

Členku týmu Marii Benešovou těší nejen druhé místo v konkurenci 42 prací. „Z toho máme určitě radost, ale dělaly jsme to hlavně proto, že chceme pomoci lidem. Těší nás, že by se to mohlo realizovat,“ říká.

Pět děvčat z prachatického gymnázia zkompletovalo uměleckou terapii včetně rozpočtu. Logo zpracovala Petra Martanová. „Je to taková hlava dívky, která má zavřené oči a ve vlasech má atributy, které se hodí k našemu projektu, jako paletu nebo noty,“ vysvětluje.

Přáním studentek i pedagogického sboru Gymnázia Prachatice je využít nápady v praxi. „My nejsme vítězi, takže nemůžeme čerpat peníze z regionálních fondů nebo fondů Evropské unie, ale budeme hledat cesty, například pomocí grantů, jak by projekt mohl být zrealizován,“ pokračuje Věra Chválová.

„Dojemné je to, že parta takto mladých děvčat přichází se sociálním projektem. Mají s tím navíc ještě zkušenosti, chovají se velmi lidsky, velmi pokorně, skromně a přicházejí s nápadem pomoci. A právě jejich přístup, jejich pokora, jejich skromnost, jejich nápad by si zasloužily, aby ten projekt byl dotažen do konce,“ připomíná.

„Chceme rozdávat radost a udělat ten svět o trošku lepší,“ přeje si za úspěšný tým Anna Voráčková.