Správa parku opravuje drobné šumavské památky

Správa parku zároveň vydala dvojjazyčnou knihu Zapomenuté dědictví - Vergessenes Erbe, která drobné šumavské historické památky dokumentuje, řekl ČTK mluvčí parku Radovan Holub. Kniha s mnoha barevnými fotografiemi obsahuje i historické mapky. Kříže, boží muka, památné nebo hraniční kameny převážně z 19. století jsou většinou v místech bývalých osad, u cest, ojediněle i v blízkosti bývalých štol a jam na těžbu zlata a křemene. "Během několika devastačních vln uplynulých desetiletí byly většinou zničeny, ukradeny nebo aspoň povaleny," uvedl Holub. Největším dílem byla podle něj oprava Stifterova obelisku nad Plešným jezerem a horní portál Schwarzenberského plavebního kanálu v Jeleních Vrších. Drobné památky se ale obnovovaly po celé Šumavě. "Šlo o náročnou práci, které se účastnilo mnoho profesí, od památkářů po kameníky," poznamenal mluvčí. Trosky křížů bylo třeba svařit nebo odvrtat jejich zbytky z kamenů a podle archivních dokladů mnohdy nahradit jinými kříži ze hřbitovů ve vnitrozemí. Právě křížky byly podle koordinátora projektu Josefa Jiřičky ze správy parku nejpočetnějšími památkami. "Život těch, kteří kdysi šumavské kříže a křížky stavěli nebo se u nich modlili, byl obtížný a někdy i smutný, neboť jej vyplňovala těžká práce a zápas s drsným podnebím," říká Jiřička.

Podle historika Muzea Šumavy v Kašperských Horách Vladimíra Horpeniaka byly kříže a boží muka nejvíce ohroženy po druhé světové válce. "Krajině se jejich obnovou vrací kulturní tvář a historická paměť," míní Horpeniak. Jeho kolega, historik z Jihočeské univerzity Jan Podlešák dodal: "Tyto drobné památky nám připomínají, že na Šumavě vymizela německá a židovská národnost, které po staletí spoluvytvářely charakter zdejší krajiny a dějiny tohoto regionu."