Sociální pohřeb musí často vypravit obce lidem bez domova nebo s vysokými dluhy

Společný hrob

Přístup lidí k poslednímu rozloučení se mění. Přestože je podle psychologů pohřeb důležitý pro vyrovnání se se smrtí, část lidí si přeje pouze kremaci bez obřadu. Další příbuzní o zařizování posledního rozloučení vůbec nestojí nebo není nikdo, kdo by pohřeb uspořádal. V takových případech přicházejí na řadu obce.

Pak se často využívá vsypová loučka na hřbitově. „Sem se ukládají zpopelněné ostatky zemřelých, především těch, jejichž urny nám po lhůtě jednoho roku zůstávají a nikdo o ně neprojeví zájem,“ říká Hana Palusková, vedoucí správy pohřebišť a krematoria v Jindřichově Hradci. U loučky není žádná cedulka se jmény, ale správa si vede evidenci uložených ostatků.

Ve většině případů se jedná o sociální pohřby, které zařizuje obec. „V těchto případech se nedá předpokládat, že by se našel někdo, kdo by měl zájem o vyzvednutí zpopelněných ostatků, když to už v první fázi musel vyřizovat příslušný městský úřad,“ dodává Hana Palusková.

Sociální pohřby v Jindřichově Hradci vyřizuje odbor sociálních věcí. Podle jeho vedoucí Zdeňky Šindelářové bylo nejvíc takových pohřbů v roce 2015. Tehdy jich město muselo zařídit čtrnáct, letos od začátku roku zatím čtyři.

„Týká se to lidí bez domova a také těch, kteří sice mají příbuzné, ale žijí dlouhodobě osamoceni nebo mají velké dluhy a nenajde se nikdo, kdo by jim ten pohřeb vypravil,“ vysvětluje.

Úřad uhradí jen to nejzákladnější, aby došlo k důstojnému ukončení životní poutě člověka. Náklady se v průměru pohybují okolo deseti tisíc korun. V případě sociálního pohřbu potom město může požádat o proplacení ministerstvo pro místní rozvoj. To v loňském roce zaplatilo více než 1400 sociálních pohřbů, státní pokladnu to stálo více než devět a půl milionu korun.